Komentář k odůvodnění potřeby nových zastavitelných ploch ve smyslu § 55 stavebního zákona pro návrhy změn územního plánu vlny 07

Stavební zákon č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů v § 55 odstavci 4 stanoví, že „další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch“.

Odůvodnění potřeby nových zastavitelných ploch je vztaženo k Územnímu plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy ve stavu k 8. 1. 2013.

Tato vlna zahrnuje celkem 30 změn. Z toho 1 změna (Z 1692/07) nemění funkční plochy, neznamená tak vymezování nových zastavitelných ploch.

U 8 změn dochází pouze ke změně kategorie funkčních ploch v rámci již vymezeného zastavitelného území (Z 1268/07, Z 1597/07, Z 1627/07, Z 1653/07, Z 1691/07, Z 1820/07, Z 1903/07, Z 1915/07), nedochází k vymezení nových zastavitelných ploch.

Nejprve je provedena analýza pro všech 30 návrhů změn 07 najednou. Je zpracována pro jednotlivé kategorie funkčního využití území a vztažena k celému území hl. m. Prahy.

Pro účely této analýzy jsou území rozdělena na kategorie převážně v souladu s vyhláškou HMP č. 32/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zejména změny Z 1000/00 Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy). Rozdělení na podrobnější kategorie umožňuje detailnější vyhodnocení potřeby vymezení nových ploch v jednotlivých kategoriích.

Za území obytná se považují tyto funkční plochy:

· OB - čistě obytné

· OV - všeobecně obytné

V kategorii území smíšená jsou zahrnuty následující funkční plochy:

· SV - všeobecně smíšené

· SMJ - smíšené městského jádra

Území průmyslová zahrnují funkční plochu:

· VS – výroby, skladování a distribuce

Území nerušící výroby a služeb zahrnuje funkční plochu:

· VN - služeb a nerušící výroby

Území sportu představuje funkční plocha:

· SP - sportu

Území veřejného vybavení zahrnuje funkční plochy:

· VV - veřejné vybavení

· VVA - armáda a bezpečnost

Území zvláštní je tvořeno funkčními plochami:

· ZOB – zvláštní obchodní

· ZVS – zvláštní vysokoškolské

· ZKC – zvláštní kultury a církve

· ZVO – zvláštní ostatní

Pro území technického vybavení a dopravy nemá smysl potřebu nových zastavitelných ploch ani naplněnost funkčních ploch vyčíslovat, jelikož tato zařízení jsou z principu svázána s konkrétní lokalitou a nelze je umisťovat v rámci města v libovolné poloze.

Požadavky návrhů 30 změn vlny 07 jsou porovnány se stávající celkovou nabídkou ploch dané kategorie a s doposud nenaplněnými plochami určenými pro dané využití územním plánem. Stávající nabídka je porovnána se stavem územního plánu k 1. 1. 2000, tedy před provedením jakýchkoliv jeho změn. Naplněnost ploch vychází z územně analytických podkladů k datu 17. 6. 2010.

Území obytná

V platném územním plánu je na území hl. m. Prahy celkem 10 817,4 ha ploch pro bydlení (z toho 2 420,9 ha v rozvojových plochách), z toho nevyužitých je 1 309,7 ha, což představuje 12,1 %.

Za období platnosti současného územního plánu došlo v územním plánu v rámci celé Prahy k nárůstu obytných území ze 10 351,6 ha o 465,8 ha, tj. o 4,5 %.

Návrhy změn 07 nárokují 20,87 ha nových obytných území (z toho 9,60 ha na dosud nezastavitelných plochách), což představuje 0,19 %, resp. 0,09 % stávajících území pro bydlení a zároveň 4,5 % (2,1 %) podíl na celkovém přírůstku ploch určených k danému funkčnímu využití od doby platnosti územního plánu.

Celkový nárůst ploch pro bydlení o cca 0,2 % je přijatelný a nebude znamenat v celoměstském měřítku narušení systému bydlení. Velké rozvoje zejména v lokalitách s nedostatečnou vybaveností či mimo dosah kolejové dopravy je však třeba považovat za nevhodné a z hlediska potřeby nových zastavitelných ploch neodůvodnitelné.

Území smíšená

V platném územním plánu je na území hl. m. Prahy celkem 2 936,9 ha území smíšených (z toho 576,12 ha v rozvojových plochách), z toho nevyužitých je 400,58 ha, což představuje 13,6 %.

Za období platnosti současného územního plánu došlo v územním plánu v rámci celé Prahy k nárůstu smíšených území z 2800,5 ha o 136,4 ha, tj. o 4,9 %.

Návrhy změn 07 nárokují 14,97 ha nových smíšených území (z toho 1,48 ha na dosud nezastavitelných plochách), což představuje 0,51 %, resp. 0,05 % stávajících smíšených území a zároveň 11,0 % (1,1 %) podíl na celkovém přírůstku ploch určených k danému funkčnímu využití od doby platnosti územního plánu.

Požadavek na rozšíření stávajících smíšených území o 0,5 % je v celoměstském měřítku málo významný a nenaruší fungování systému jako celku. V lokálním prostředí však může mít značný vliv.

Rozsáhlé změny požadované na dosud volných nezastavitelných plochách je třeba obzvláště v lokalitách se špatnou obslužností kolejovou hromadnou dopravou považovat za neodůvodnitelné, jelikož územní plán vykazuje v celoměstském měřítku značnou nabídku doposud nevyužitých ploch určených pro území smíšená.

Území průmyslová

V platném územním plánu je na území hl. m. Prahy celkem 436,2 ha průmyslových území, (z toho 55,46 ha v rozvojových plochách), z toho nevyužitých je 7,07 ha, což představuje 1,6 %.

Za období platnosti současného územního plánu došlo v územním plánu v rámci celé Prahy k poklesu rozlohy průmyslových území z 518,4 ha o 82,2 ha, tj. o 15,9 %.

Návrhy změn 07 redukují průmyslová území o 9,81 ha (nevymezují nová průmyslová území na nezastavitelných plochách), což představuje úbytek o 2,20 % vzhledem k rozloze stávajících průmyslových území a zároveň 11,9 % podíl na celkovém úbytku ploch určených k danému funkčnímu využití od doby platnosti územního plánu.

Tyto hodnoty odpovídají trendu úpadku průmyslu v Praze, na druhou stranu nabídka volných ploch v této kategorii je v Praze minimální a její další oslabování není žádoucí.

Území nerušící výroby a služeb

V platném územním plánu je na území hl. m. Prahy celkem 1 280,7 ha území nerušící výroby a služeb (z toho 275,37 ha v rozvojových plochách), z toho nevyužitých je 226,98 ha, což představuje 17,7 %.

Za období platnosti současného územního plánu došlo v územním plánu v rámci celé Prahy k poklesu rozlohy území nerušící výroby a služeb z 1306,7 ha o 26,0 ha, tj. o 2,0 %.

Návrhy změn 07 redukují území nerušící výroby a služeb o 9,98 ha (nevymezují nová území nerušící výroby a služeb na nezastavitelných plochách), což představuje úbytek o 0,77 % vzhledem k rozloze stávajících území tohoto typu a zároveň 38,4 % podíl na celkovém úbytku ploch určených k danému funkčnímu využití od doby platnosti územního plánu.

Přestože v poměru k dosavadním změnám tohoto typu ploch jde o významný úbytek, v celoměstském měřítku nebude mít znatelný vliv na fungování nerušící výroby a služeb, jelikož nabídka nevyužitých ploch je značná.

Území sportu

V platném územním plánu je na území hl. m. Prahy celkem 685,9 ha území sportu, (z toho 165,43 ha v rozvojových plochách), z toho nevyužitých je 158,78 ha, což představuje 23,1 %.

Za období platnosti současného územního plánu došlo v územním plánu v rámci celé Prahy k nárůstu území sportu z 628,6 ha o 57,3 ha, tj. o 9,1 %.

Návrhy změn 07 nárokují 2,07 ha nových území sportu (z toho 2,01 ha na dosud nezastavitelných plochách), což představuje 0,30 %, resp. 0,29 % stávajících území sportu a zároveň 3,6 % (3,5 %) podíl na celkovém přírůstku ploch určených k danému funkčnímu využití od doby platnosti územního plánu.

Z celoměstského hlediska je požadovaný malý nárůst ploch o 0,3 % i přes dostačující nabídku přijatelný, zejména s ohledem na potřebnost této funkce pro doplnění stávajícího deficitu sportovních zařízení.

Území veřejného vybavení

V platném územním plánu je na území hl. m. Prahy celkem 1 404,1 ha území veřejného vybavení (z toho 123,69 ha v rozvojových plochách), z toho nevyužitých je 107,38 ha, což představuje 7,6 %.

Za období platnosti současného územního plánu došlo v územním plánu v rámci celé Prahy k úbytku území veřejného vybavení z 1461,0 ha o 56,9 ha, tj. o 3,9 %.

Návrhy změn 07 redukují území veřejného vybavení o 1,66 ha (nevymezují nová území nerušící výroby a služeb na nezastavitelných plochách), což představuje 0,12 % stávajících území veřejného vybavení a zároveň 2,9 % podíl na celkovém úbytku ploch určených k danému funkčnímu využití od doby platnosti územního plánu.

Nárokovaná redukce ploch veřejného vybavení o 0,1 % je z celoměstského hlediska málo významná, v lokálním měřítku však může být i takto malá redukce klíčová pro fungování systému. Z celoměstského pohledu je nevyužitých ploch pro veřejné vybavení relativně málo.

Území zvláštní

V platném územním plánu je na území hl. m. Prahy celkem 1336,4 ha ploch určených pro zvláštní využití (z toho 358,60 ha v rozvojových plochách), z toho nevyužitých je 238,30 ha, což představuje 13,8 %.

Za období platnosti současného územního plánu došlo v územním plánu v rámci celé Prahy k úbytku území zvláštních z 1385,2 ha o 48,8 ha, tj. o 3,5 %.

Návrhy změn 07 nárokují 1,69 ha nových zvláštních území (z toho 0,46 ha na dosud nezastavitelných plochách), což představuje 0,13 %, resp. 0,03 % stávajících zvláštních území a zároveň 3,5 % (0,9 %) podíl na celkovém přírůstku ploch určených k danému funkčnímu využití od doby platnosti územního plánu.

Z celoměstského hlediska je požadovaný nárůst zanedbatelný a nebude mít zásadní vliv na ostatní zvláštní území. Nabídka zvláštních území je v rámci celého města značná.

V následujícím textu je provedeno odůvodnění a vyhodnocení jednotlivých změn s ohledem na potřebu nových zastavitelných ploch.

Pro objektivnější posouzení je pro každou změnu provedeno porovnání nárůstu ploch dané kategorie v rámci příslušné městské části. Pokud městská část zasahuje jak do vnitřního, tak do vnějšího pásma města, je porovnání provedeno zvlášť pro obě pásma města, jelikož zejména požadavky na využití ploch jsou v obou pásmech zpravidla odlišné.

Podrobné posouzení jednotlivých změn je rovněž součástí jejich odůvodnění.

Z 1213/07 (Praha-Petrovice)

Změna požaduje výstavbu hromadných garáží s bariérovými bytovými domy. Představuje nárůst obytné funkce v rozsahu 12 737 m² na úkor nezastavitelných ploch.

Ve vnitřním pásmu města změna navrhuje nárůst o 0,91 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha‑Petrovice o 2,11 %. Ve vnějším pásmu města změna navrhuje nárůst o 0,37 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha‑Petrovice o 3,02 %.

Ve vnějším pásmu v MČ Praha-Petrovice současně změna Z 1412/07 navrhuje nárůst o 0,43 ha, což přestavuje nárůst o 3,57 %. Obě změny dohromady navrhují ve vnějším pásmu v MČ nárůst o 0,80 ha, tj. 6,59 % nabídky ploch obytné funkce.

V MČ Praha-Petrovice je nenaplněnost rozvojových ploch vymezených územním plánem pro bydlení 44 % (3,8 ha), rozloha ploch pro bydlení zde ve vnitřním pásmu od roku 2000 stoupla o 1,68 ha, tj. 3,99 %, ve vnějším pásmu o 1,29 ha, tj. 11,05 %.

Navrhovaný nárůst obytného území v MČ Praha Petrovice o 2 – 3 %, v případě uvažování kumulace se změnou Z 1412/07 o více než 6 % ve vnějším pásmu městské části, je v zásadě akceptovatelný, přestože u rozvojových ploch v dané městské části je poměrně velká nenaplněnost. Důvodem pro akceptovatelnost navrhovaného nárůstu je zejména poloha navrhovaného obytného území mezi stávající obytnou zástavbou a komunikací, jde tedy v podstatě vyplňování volného místa ve stávající struktuře a nikoliv zabírání nových ploch směrem do volné krajiny.

Z 1244/07 (Praha-Křeslice)

Změna požaduje výstavbu dvou rodinných domů na úkor sadů a zahrad. Představuje nárůst obytné funkce v rozsahu 2920 m² na úkor nezastavitelných ploch. Ve vnějším pásmu města změna navrhuje nárůst o 0,29 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha‑Křeslice o 0,45 %.

V MČ Praha-Křeslice je nenaplněnost rozvojových ploch vymezených územním plánem pro bydlení 36,6 % (19,5 ha), rozloha ploch pro bydlení zde ve vnějším pásmu od roku 2000 stoupla o 3,45 ha, tj. 5,65 %.

Rozšíření zastavitelného území pro výstavbu 2 rodinných domů je odůvodnitelné potřebou vlastníků realizovat zástavbu na svých pozemcích (dotčené pozemky jsou ve vlastnictví fyzických osob). Dalším zdůvodněním je, že navrhovanou zástavbou dojde k oboustrannému obestavění stávající komunikace K chatám, nikoliv k rozšiřování zástavby do volné krajiny. Rozšíření zastavitelných ploch není v rámci městské části, natož pak celé Prahy významné.

Z 1411/07 (Praha-Petrovice)

Změna požaduje výstavbu sportoviště na úkor zeleně městské a krajinné. Představuje nárůst území sportu v rozsahu 11 629 m² na úkor nezastavitelných ploch. Ve vnějším pásmu města změna navrhuje nárůst o 1,16 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha‑Petrovice o 82,16 %.

Rozloha ploch pro sport v MČ Praha-Petrovice od roku 2000 stoupla o 0,29 ha, tj. 12,65 %. Navrhovaná změna znamená značný zásah do bilance ploch pro sport v rámci městské části jak ve vztahu ke stávající nabídce, tak ke změnám provedeným v územním plánu doposud. Návrh je odůvodnitelný skutečností, že vzhledem k poloze dotčeného území v bezpečnostním pásmu vysokotlakého plynovodu bude mít nově navrhovaná plocha velice omezenou zastavitelnost.

Z 1412/07 (Praha-Petrovice)

Změna požaduje výstavbu bytového domu v místě plochy louky, pastviny. Představuje nárůst obytné funkce v rozsahu 4344 m² na úkor nezastavitelných ploch.

Ve vnějším pásmu města změna navrhuje nárůst o 0,43 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha‑Petrovice o 3,57 %.

Ve vnějším pásmu v MČ Praha-Petrovice současně změna Z 1213/07 navrhuje nárůst o 0,37 ha, což přestavuje nárůst o 3,02 %. Obě změny dohromady navrhují ve vnějším pásmu v MČ nárůst o 0,80 ha, tj. 6,59 % nabídky ploch obytné funkce.

V MČ Praha-Petrovice je nenaplněnost ploch vymezených územním plánem pro bydlení 44 % (3,8 ha), rozloha ploch pro bydlení zde ve vnitřním pásmu od roku 2000 stoupla o 1,68 ha, tj. 3,99 %, ve vnějším pásmu o 1,29 ha, tj. 11,05 %.

Navrhovaný nárůst obytného území ve vnějším pásmu v MČ Praha Petrovice o cca 3,5 %, v případě uvažování kumulace se změnou Z 1213/07 dokonce o cca 6,6 %, je v zásadě akceptovatelný, přestože u rozvojových ploch v dané městské části je poměrně velká nenaplněnost. Důvodem pro akceptovatelnost navrhovaného nárůstu je zejména poloha navrhovaného obytného území mezi navrhovanou obytnou zástavbou a komunikací, tedy v podstatě vyplňování volného místa ve stávající struktuře a nikoliv zabírání nových ploch směrem do volné krajiny.

Z 1552/07 (Praha-Lysolaje)

Změna požaduje výstavbu rodinných domů na úkor sadů, zahrad a vinic. Představuje nárůst obytné funkce v rozsahu 6 268 m² na úkor nezastavitelných ploch. Ve vnějším pásmu města změna navrhuje nárůst o 0,63 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha‑Lysolaje o 1,72 %.

V MČ Praha-Lysolaje je nenaplněnost rozvojových ploch vymezených územním plánem pro bydlení 51,8 % (9,3 ha), rozloha ploch pro bydlení zde ve vnějším pásmu od roku 2000 stoupla o 0,74 ha, tj. 2,04 %.

I přes velkou nenaplněnost rozvojových ploch pro bydlení v MČ Praha-Lysolaje je navrhovaný nárůst zastavitelného území odůvodnitelný faktem, že jde o transformaci stávajících sadů a zahrad obklopených bytovou zástavbou na plochu pro bydlení.

Z 1582/07 (Praha-Zbraslav)

Změna požaduje výstavbu rodinných domů na úkor lesních porostů. Představuje nárůst obytné funkce v rozsahu 940 m² na úkor nezastavitelných ploch. Ve vnějším pásmu města změna navrhuje nárůst o 0,09 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha‑Zbraslav o 0,05 %.

V MČ Praha-Zbraslav je nenaplněnost rozvojových ploch vymezených územním plánem pro bydlení 72,6 % (24,1 ha), rozloha ploch pro bydlení zde ve vnějším pásmu od roku 2000 klesla o 0,84 ha, tj. 0,47 %.

I přes nevhodné rozšiřování zastavitelných ploch na úkor lesa a dostatečnou nabídku rozvojových ploch je navrhovaná změna odůvodnitelná jednak velmi malou rozlohou (jak celkovou, tak ve vztahu k nabídce ploch pro bydlení v rámci městské části), jednak skutečností, že navrhovaná plocha rozšíří stávající trojúhelníkový pozemek vymezený pro bydlení na tvar, který umožní jeho racionálnější využití pro určenou funkci.

Z 1620/07 (Praha-Šeberov)

Změna požaduje přičlenění území k obytné zástavbě na úkor plochy zeleň městská a krajinná. Jižní plocha OV je navrhována na úkor stávající zastavitelné plochy sportu a není proto v tomto vyhodnocení uvažována. Změna představuje nárůst obytné funkce v rozsahu 1 912 m² na úkor nezastavitelných ploch. Ve vnějším pásmu města změna navrhuje nárůst o 0,19 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha‑Šeberov o 0,19 %.

V MČ Praha-Šeberov je nenaplněnost rozvojových ploch vymezených územním plánem pro bydlení 33,5 % (12,5 ha), rozloha ploch pro bydlení zde ve vnějším pásmu od roku 2000 stoupla o 2,3 ha, tj. 2,27 %.

I přes dostatečnou nabídku rozvojových ploch je nárůst zastavitelných ploch odůvodnitelný zejména malou rozlohou (velmi malou v rámci ploch pro bydlení v městské části a zanedbatelnou v rámci celé Prahy) a dále polohou v návaznosti na stávající zastavěné území, nepřekračující směrem do volné krajiny hranici definovanou sousedním statkem.

Z 1635/07 (Praha 8)

Změna požaduje výstavbu obytných domů na úkor plochy zeleň městská a krajinná. Představuje nárůst obytné funkce v rozsahu 52 329 m² na úkor nezastavitelných ploch. Ve vnitřním pásmu města změna navrhuje nárůst o 5,23 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha 8 o 0,91 %.

V MČ Praha 8 je nenaplněnost rozvojových ploch vymezených územním plánem pro bydlení 37,35 % (18,0 ha), rozloha ploch pro bydlení zde ve vnitřním pásmu od roku 2000 stoupla o 14,23 ha, tj. 2,52 %.

Změna představuje v absolutních číslech i ve vztahu k dosavadnímu nárůstu ploch pro bydlení značný nárůst, ve vztahu k celkové rozloze ploch pro bydlení v rámci městské části však nejde o extrémní nárůst. Vzhledem ke značné nabídce volných rozvojových ploch by navrhované rozšíření zastavitelných ploch směrem do přírodních ploch nebylo odůvodnitelné. Změna je však odůvodnitelná s ohledem na fakt, že navrhuje transformaci stávajícího zastavěného areálu, přestože ten je stávajícím územním plánem navržen ke zrušení a přeměnu na nezastavitelné plochy. Jako přestavbové území je plocha označena i v Územně analytických podkladech hl. m. Prahy 2012.

Z 1636/07 (Praha-Dolní Chabry)

Změna požaduje vybudování jezdeckého areálu na úkor plochy louky, pastviny. Představuje nárůst území sportu v rozsahu 8 515 m² na úkor nezastavitelných ploch. Ve vnějším pásmu města změna navrhuje nárůst o 0,85 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha‑Dolní Chabry o 39,6 %.

V MČ Praha-Dolní Chabry rozloha ploch pro sport od roku 2000 stoupla o 0,75 ha, tj. 30,4 %.

Nárůst zastavitelných ploch pro sport je ve vztahu k současné rozloze těchto ploch i k jejich nárůstu po dobu platnosti územního plánu značný. Tento nárůst je však odůvodnitelný záměrem změny, tedy vybudováním jezdeckého areálu, který z podstaty zahrnuje značný podíl nezastavěných ploch.

Z 1643/07 (Praha 6)

Změna požaduje výstavbu rodinného domu na úkor zahradnictví. Představuje nárůst obytné funkce v rozsahu 2 001 m² na úkor nezastavitelných ploch. Ve vnitřním pásmu města změna navrhuje nárůst o 0,2 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha 6 o 0,02 %.

V MČ Praha 6 je nenaplněnost rozvojových ploch vymezených územním plánem pro bydlení 35,1 % (17,1 ha), rozloha ploch pro bydlení zde ve vnitřním pásmu od roku 2000 stoupla o 21,82 ha, tj. 2,60 %.

Nárůst zastavitelného území je odůvodnitelný jednak velmi malou rozlohou navrhované změny (zanedbatelnou v rámci celé Prahy i v rámci městské části), jednak polohou uvnitř zastavěného území.

Z 1650/07 (Praha 4)

Změna požaduje výstavbu rodinného dvojdomu na úkor lesních porostů. Představuje nárůst obytné funkce v rozsahu 2 449 m² na úkor nezastavitelných ploch. Ve vnitřním pásmu města změna navrhuje nárůst o 0,24 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha 4 o 0,03 %.

V MČ Praha 4 je nenaplněnost rozvojových ploch vymezených územním plánem pro bydlení 57,2 % (10,2 ha), rozloha ploch pro bydlení zde ve vnitřním pásmu od roku 2000 stoupla o 1,41 ha, tj. 0,15 %.

Nárůst zastavitelného území je odůvodnitelný jednak velmi malou rozlohou navrhované změny (zanedbatelnou v rámci celé Prahy i v rámci městské části), jednak polohou obklopenou ze 3 stran obytnou zástavbou.

Z 1681/07 (Praha 12)

Změna požaduje potvrzení stávajícího rodinného domu na úkor zahrádek, zahrádkových osad. Představuje nárůst obytné funkce v rozsahu 1 241 m² na úkor nezastavitelných ploch. Ve vnějším pásmu města změna navrhuje nárůst o 0,12 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha 12 o 0,1%.

V MČ Praha 12 je nenaplněnost rozvojových ploch vymezených územním plánem pro bydlení 68,2 % (32,6 ha), rozloha ploch pro bydlení zde ve vnějším pásmu od roku 2000 stoupla o 32,83 ha, tj. 35,97 %.

Přestože v městské části Praha 12 došlo za dobu platnosti územního plánu změnami k výraznému nárůstu obytných území, což způsobilo velmi velkou nenaplněnost rozvojových ploch tohoto typu, v případě posuzované změny je rozšíření zastavitelného území odůvodnitelné velmi malou celkovou rozlohou navrhované změny a zejména faktem, že v řešené ploše se již nachází rodinný dům.

Z 1727/07 (Praha-Kolovraty)

Změna požaduje zahrnutí pozemku do obytné funkce na úkor plochy louky, pastviny. Představuje nárůst obytné funkce v rozsahu 869 m² na úkor nezastavitelných ploch. Ve vnějším pásmu města změna navrhuje nárůst o 0,09 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha Kolovraty o 0,09 %.

V MČ Praha Kolovraty je nenaplněnost rozvojových ploch vymezených územním plánem pro bydlení 25,0 % (11,3 ha), rozloha ploch pro bydlení zde ve vnějším pásmu od roku 2000 stoupla o 5,23 ha, tj. 5,89 %.

Nárůst zastavitelných ploch je odůvodnitelný zanedbatelnou rozlohou navrhované změny v rámci celého města i městské části a přímou návazností na stávající zástavbu, kdy navrhované rozšíření zastavitelného území nepřekračuje linii danou hranicí funkční plochy obytné jižně od předmětné změny.

Z 1736/07 (Praha 2)

Změna požaduje rekonstrukci a dostavbu stávajícího objektu na úkor plochy zeleň městská a krajinná. Představuje nárůst obytné funkce v rozsahu 3436 m² na úkor nezastavitelných ploch. Ve vnitřním pásmu města změna navrhuje nárůst o 0,34 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha 2 o 0,23 %.

V MČ Praha 2 jsou všechny rozvojové plochy pro bydlení naplněny. Rozloha ploch pro bydlení zde ve vnitřním pásmu od roku 2000 stoupla o 1,16 ha, tj. 0,79 %.

Rozšíření zastavitelného území je odůvodnitelné jednak 100 % naplněností rozvojových ploch navržených v dané městské části pro požadovanou funkci, jednak polohou mezi ulicí a železniční tratí a návazností na sousedící zástavbu.

Z 1755/07 (Praha 10)

Změna požaduje výstavbu polyfunkčního domu na úkor plochy parky, historické zahrady, hřbitovy. Představuje nárůst smíšené funkce v rozsahu 3 973 m² na úkor nezastavitelných ploch. Ve vnitřním pásmu města změna navrhuje nárůst o 0,40 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha 10 o 0,18 %.

V MČ Praha 10 je nenaplněnost rozvojových ploch vymezených územním plánem pro smíšené funkce 50,7 % (9,3 ha), rozloha ploch pro smíšené funkce zde ve vnitřním pásmu od roku 2000 stoupla o 0,48 ha, tj. 0,22 %.

Nárůst zastavitelných ploch je i přes dostatečnou nabídku volných rozvojových ploch odůvodnitelný jednak zanedbatelnou rozlohou navrhované změny ve vztahu k rozloze smíšených ploch v Praze i v městské části Praha 10, jednak faktem, že navrhovaná smíšená plocha je navrhována v místech stávající továrny, kde územní plán původně předpokládal přeměnu území na park.

Z 1761/07 (Praha 18)

Změna požaduje výstavbu obchodního komplexu na úkor plochy parky, historické zahrady, hřbitovy. Představuje nárůst zvláštní funkce v rozsahu 4610 m² na úkor nezastavitelných ploch. Ve vnějším pásmu města změna navrhuje nárůst o 0,46 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha 18 o 3,47 %.

V MČ Praha 18 je nenaplněnost rozvojových ploch vymezených územním plánem pro zvláštní funkce 37,6 % (12,4 ha), rozloha ploch pro zvláštní funkce zde ve vnějším pásmu od roku 2000 klesla o 8,10 ha, tj. 33,62 %.

Návrh nového zastavitelného území je odůvodnitelný jednak poklesem navrhované funkce v daném pásmu dotčené městské části za dobu platnosti územního plánu, jednak faktem, že změna zároveň kompenzuje nárůst zastavitelného území návrhem nezastavitelného území (parky, historické zahrady, hřbitovy) na úkor doposud zastavitelných ploch v rozsahu 2124 m².

Z 1762/07 (Praha 18)

Změna požaduje výstavbu bytových domů a ubytovacího zařízení na úkor plochy parky, historické zahrady, hřbitovy. Představuje nárůst smíšené funkce v rozsahu 234 m² na úkor nezastavitelných ploch. Ve vnějším pásmu města změna navrhuje nárůst o 0,02 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha 18 o 0,44 %.

V MČ Praha 18 je nenaplněnost rozvojových ploch vymezených územním plánem pro smíšené funkce 73,1 % (12,5 ha), rozloha ploch pro smíšené funkce zde ve vnějším pásmu od roku 2000 klesla o 1,01 ha, tj. 16,89 %.

Nárůst zastavitelných ploch je odůvodnitelný jejich zanedbatelnou rozlohou, která je navíc kompenzována návrhem nezastavitelného území (parky, historické zahrady, hřbitovy) na úkor doposud zastavitelných ploch v rozsahu 170 m². Většina navrhovaných smíšených ploch se navrhuje na úkor již vymezených zastavitelných ploch a v této bilanci se nezohledňuje.

Z 1830/07 (Praha 5)

Změna požaduje výstavbu polyfunkčních objektů na úkor plochy zeleň městská, krajinná. Představuje nárůst smíšené funkce v rozsahu 4083 m² na úkor nezastavitelných ploch. Ve vnitřním pásmu města změna navrhuje nárůst o 0,41 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha 5 o 0,24 %.

V MČ Praha 5 je nenaplněnost rozvojových ploch vymezených územním plánem pro smíšené funkce 69,9 % (25,1 ha), rozloha ploch pro smíšené funkce zde ve vnitřním pásmu od roku 2000 stoupla o 23,85 ha, tj. 16,21 %.

Návrh nových zastavitelných ploch je odůvodnitelný i přes velmi velkou nabídku nenaplněných rozvojových ploch pro smíšená území v dotčené městské části polohou řešeného území mezi silně zatíženou komunikací a železniční tratí a zejména faktem, že jde o transformaci již zastavěného území, u kterého územní plán předpokládal jeho přeměnu na zeleň.

Z 1837/07 (Praha 21)

Změna požaduje výstavbu rodinných domů na úkor plochy zeleň městská, krajinná. Představuje nárůst obytné funkce v rozsahu 4573 m² na úkor nezastavitelných ploch. Ve vnějším pásmu města změna navrhuje nárůst o 0,46 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha 21 o 0,15 %.

V MČ Praha 21 je nenaplněnost rozvojových ploch vymezených územním plánem pro bydlení 19,0 % (15,0 ha), rozloha ploch pro bydlení zde ve vnějším pásmu od roku 2000 stoupla o 10,88 ha, tj. 3,76 %.

Rozšíření zastavitelného území je odůvodnitelné zejména skutečností, že se ruší zelený pás uvnitř zástavby, který měl původně oddělovat území nerušící výroby a služeb od území čistě obytného. Návrhem změny požadující transformaci území nerušící výroby a služeb na území čistě obytné tento důvod pominul a naopak je žádoucí napojení nového obytného území na stávající strukturu, tedy zrušení oddělujícího pásu zeleně.

Z 1888/07 (Praha-Nedvězí)

Změna požaduje transformaci stávajícího smíšeného území na území čistě obytné pro dostavbu obytné skupiny. Navrhované rozšíření čistě obytného území na úkor plochy sady, zahrady a vinice v rozsahu 0,01 ha není faktickým rozšířením zastavitelného území na úkor nezastavitelného, ale pouhým upřesněním kresby územního plánu na hranici pozemku. Reálně tak nedochází k rozšíření zastavitelného území.

Z 1889/07 (Praha 9)

Změna požaduje výstavbu obytného komplexu včetně občanské vybavenosti a rozšíření tratě a zařízení železniční dopravy na úkor ploch zeleň městská, krajinná, izolační zeleň a lesní porosty. Představuje nárůst smíšené funkce a dopravy v rozsahu 15 568 m² na úkor nezastavitelných ploch. Ve vnějším pásmu města změna navrhuje nárůst smíšené funkce o 0,65 ha, což představuje nárůst daného typu ploch v MČ Praha 9 o 2,53 %.

V MČ Praha 9 je nenaplněnost rozvojových ploch vymezených územním plánem pro smíšené funkce 66,7 % (20,6 ha), rozloha ploch pro smíšené funkce zde ve vnějším pásmu od roku 2000 stoupla o 1,5 ha, tj. 5,05 %.

Navrhované rozšíření zastavitelných ploch je i přes velkou nenaplněnost rozvojových ploch pro smíšené funkce v daném pásmu dotčené městské části odůvodnitelné faktem, že navrhované plochy jsou v současné době již zastavěné a fakticky tak jde o transformaci již zastavěných území.