8. Regulativy funkčního

a prostorového uspořádání- směrná část

 

8.1. Regulativy funkčního uspořádání

 

 

8.1.1. 8.1.1. Funkční využití území a hranice funkčních ploch

 

      

Funkční využití území v rámci kategorie veřejného vybavení je směrné.

Hranice polyfunkčních území uvnitř kategorie obytná území a uvnitř kategorie smíšená území jsou směrné.

            Hranice monofunkčních ploch uvnitř kategorie příroda, krajina a zeleň, uvnitř kategorie pěstební plochy a uvnitř kategorie veřejné vybavení jsou směrné. Hranice mezi kategorií příroda, krajina a zeleň a monofunkční plochou sady, zahrady  a vinice jsou směrné.

Vybraná komunikační síť a funkční plochy pro dopravu jsou v návrhovém horizontu územního plánu závazné s výjimkou tvarů křižovatek v rámci funkčních ploch umožňujících vozidlové komunikace. Tyto tvary křižovatek a tunelové úseky dopravních staveb, trasy vysokorychlostních tratí a  trasy lanovek jsou směrné.

Hranice mezi urbanisticky významnými plochami a dopravními spojeními (náměstí, shromažďovací prostory apod.) zahrnutými do urbanisticky významných ploch a dopravních spojení (DU) a zastavitelnými funkčními plochami jsou směrné při zachování plošného rozsahu veřejných prostranství.

Územní systém ekologické stability (ÚSES) je závazný s výjimkou interakčních prvků, které jsou směrné.

 

 

8.1.2. Podíl bydlení

 

 

Pro centrální část města je stanoven minimální podíl bydlení.

U nových staveb vzniklých po demoliciích obytných objektů a objektů s podílem bytových ploch, u stavebních úprav, nástaveb a přístaveb obytných domů a objektů s podílem bytových ploch bude zachován původní nebo stávající rozsah bytových ploch, případně bude navýšen tak, aby neklesl pod předepsaný limit.

                   Podíly bydlení jsou směrné a jsou zobrazené ve výkrese č. 36 schváleného územního plánu hlavního města Prahy.

 

 

 

8.2. Regulativy prostorového uspořádání

 

 

            Územní plán obsahuje vedle základní funkční regulace, stanovené plánem využití ploch, základní regulativy prostorového uspořádání, doporučující míru využití území vybraných navrhovaných rozvojových a transformačních funkčních ploch.

 

 

8.2.1. Míra využití území

 

                Mírou využití území, která je vyjádřena kódem míry využití území,  se rozumí stanovení maximálních koeficientů zastavěných ploch (KZP), hrubých podlažních ploch (KPP), maximálního počtu nadzemních podlaží (PNP) a minimálního koeficientu zeleně (KZ) vzhledem k ploše posuzovaného území.  Koeficienty pro jednotlivé typy území jsou uvedeny v následující tabulce.

                       

            KPP - koeficient podlažních ploch je podíl maximální hrubé podlažní plochy objektů k ploše území a stanovuje kapacitu zástavby v nadzemní části objektů. Hrubá podlažní plocha se pro tento účel stanoví součtem hrubých podlažních ploch ve všech nadzemních podlažích, vypočtených z vnějších rozměrů budov a počtu nadzemních podlaží. Koeficient podlažních ploch je směrný.

 

            KZ - koeficient zeleně stanovuje minimální podíl započítávaných ploch zeleně k vymezené funkční ploše. Koeficient zeleně je směrný.

 

            KZP - koeficient zastavěné plochy je podíl maximální plochy zastavitelné nadzemními objekty, vztažený k ploše území. Koeficient zastavěné plochy je informativní.

 

            PNP - podlažnost je podíl hrubé podlažní plochy k zastavěné ploše pozemku. Podlažnost je pojem informativní.

 

              Stanovení míry využití území je navrženo pro všechny typy území obytných podle legendy územního plánu, všechna smíšená území, dále území nerušící výroby a služeb, pro zvláštní komplexy a pro území výroby, skladování a distribuce.

       Regulativy míry využití území jsou směrné. Jejich vyjádření je zobrazeno v grafické části územního plánu ve výkresu č. 4.

 

Tabulka  míry využití území

 

SMĚRNÁ ČÁST

INFORMATIVNÍ ČÁST

KÓD MÍRY  VYUŽITÍ  ÚZEMÍ

KPP

KZ

PODLAŽNOST

KZP

TYPICKÝ CHARAKTER ZÁSTAVBY

A

 0,2

0,65

1

0,2

izolovaná rodinná zástavba

0,80

2+P,U

0,1

rodinné domy s nadstandardními parcelami

B

0,3

0,50

1

0,3

přízemní rozvolněná zástavba1

0,65

2

0,15

rozvolněná zástavba1

0,75

3+P,U

0,10

velmi rozvolněná zástavba1

C

0,5

0,30

1

0,5

přízemní zástavba, halové stavby

0,45

2

0,25

nízkopodlažní zástavba

0,55

3 a více

0,17

převážně nízkopodlažní zástavba

D

0,8

0,35

do 2

0,4

nízkopodlažní zástavba

0,5

3

0,27

nízkopodlažní zástavba

0,55

4

0,2

rozvolněná nízkopodlažní zástavba městského typu2

0,55

5 a více

0,16

rozvolněná zástavba městského typu2

E

1,1

0,15

do 2

0,55

rozvolněná nízkopodlažní zástavba městského typu2

0,35

3

0,37

rozvolněná nízkopodlažní zástavba městského typu2

0,45

4

0,28

rozvolněná zástavba městského typu2

0,5

5 a více

0,22

rozvolněná zástavba městského typu2

F

1,4

0,25

do 3

0,47

zástavba městského typu2

0,4

4

0,35

zástavba městského typu3

0,45

5

0,28

rozvolněná zástavba městského typu2

0,45

6 a více

0,23

G

1,8

0,25

do 4

0,45

kompaktní zástavba městského typu4

0,35

5

0,36

zástavba městského typu3

0,4

6

0,3

0,45

7

0,26

rozvolněná zástavba městského typu2

0,45

8 a více

0,23

H

2,2

0,25

do 4

0,55

kompaktní zástavba městského typu4

0,3

5

0,44

0,35

6

0,36

zástavba městského typu3

0,4

7

0,31

0,4

8 a více

0,28

rozvolněná zástavba městského typu2

I

2,6

0,1

do 4

0,65

velmi kompaktní zástavba městského typu5

0,25

5

0,52

kompaktní zástavba městského typu4

0,3

6

0,43

0,3

7

0,37

zástavba městského typu3

0,35

8 a více

0,33

J

2,6

0,3

do 8

0,33

solitéry, výškové domy

0,35

10

0,26

0,4

12

0,22

0,4

13 a více

---

K

3,2

0,1

do 5

0,64

velmi kompaktní zástavba městského typu5

0,2

6

0,53

kompaktní zástavba městského typu4

0,25

7

0,46

0,25

8

0,4

0,35

9

0,36

zástavba městského typu3, výškové domy

0,35

10 a více

0,32

Poznámka: charakteristiky zástavby městského typu se vztahují na všechny druhy staveb odpovídajícího funkčního využití.

 

1ROZVOLNĚNÁ ZÁSTAVBA je zástavba s nízkou mírou využití území, tvořená  samostatnými stavbami či malými skupinami staveb (izolované domy, dvojdomy, viladomy), které obvykle netvoří souvislou uliční frontu.

2 Rozvolněná zástavba městského typu je území, ve kterém jsou umístěny samostatné stavby, skupiny staveb, nebo stavby v otevřených blocích, které nemusí tvořit souvislou uliční frontu.

3 Zástavba městského typu zahrnuje uzavřené nebo polootevřené bloky a objekty, tvořící souvislou uliční frontu.

4 Kompaktní zástavba městského typu je tvořena převážně uzavřenými bloky  a souvislou uliční frontou.

5 Velmi kompaktní zástavba městského typu je tvořena uzavřenými bloky, tvořící souvislou uliční frontu s vysokou mírou využití území.