9

10. OCHRANNÁ PÁSMA, CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ,

DALŠÍ OMEZENÍ

Podmínky rozvoje hlavního města jsou limitovány souhrnem daností, které vyplývají z přírodních podmínek území, z kulturně historického bohatství a z účinků provozu technických staveb. Tyto limity ve výkresech č. 4, 5, 9, 10, 11, 19, 31, 33, , 35, 37 a 38.

10.1. Příroda a krajina

Chráněnými územími využitelných přírodních zdrojů jsou:

- ložiska a dobývací prostory nerostných surovin (zák. č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití,

- nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů).

Chráněnými územími přírody, krajiny a zeleně (ve smyslu zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů) jsou:

- zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma,

- registrované významné krajinné prvky,

- přírodní parky,

- chráněná krajinná oblast Český kras,

- lesy,

- vodní toky a vodní plochy.

Zvláště chráněná území (ZCHÚ) - Limity využití ZCHÚ jsou dány především zákonem č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Protože prioritní je zde ochrana přírodních hodnot, byla všechna ZCHÚ zařazena do monofunkčních ploch zeleně. Přístup by měl být pouze po vyhražených cestách. Výjimkou jsou významné rekreační prostory, například přírodní památka Královská obora (Stromovka), rozsáhlejší lesní celky patřící mezi ZCHÚ apod., kde je možno předpokládat vyšší návštěvnost. Ani zde by však neměla vznikat sportovně-rekreační zařízení.

Územní systém ekologické stability (ÚSES) - V rámci prací na ÚPn bylo obecnou snahou přiřadit všem prvkům ÚSES odpovídající funkční využití, tedy některou z kategorií zeleně ( LR - lesní porosty, ZP - parky, historické zahrady a hřbitovy, ZMK - zeleň městská a krajinná, IZ - izolační zeleň). Tomu odpovídají omezení pro využití těchto ploch. Prioritou je výsadba zeleně. V některých případech je zde možno zakládat cesty pro pěší a cyklisty, vždy však musí být dodrženy alespoň minimální prostorové parametry jednotlivých prvků ÚSES. U stávajících objektů trvalého charakteru se předpokládá jejich zachování a možnost oprav.

Ve zcela výjimečných případech, většinou z důvodu omezené průchodnosti území, byla trasa biokoridoru vymezena i v jiných funkčních plochách (například ve svazích mezi Prosekem a Vysočany v obytném čistém území). Zde by alespoň nemělo docházet k dalšímu zastavování trasy koridoru.

Registrované významné krajinné prvky – Jsou to ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny utvářející typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce.

Přírodní parky - Limity využití přírodních parků jsou dány příslušnými vyhláškami HMP. Výstavba by se měla omezit na dostavbu stávajících sídel v souladu se schválenými dokumentacemi a měl by být posílen rekreační význam území. Záměry vždy musí respektovat přírodní a krajinářské hodnoty, pro které byl dotčený přírodní park vyhlášen. Sportovně-rekreační aktivity by měly být lokalizovány tak, aby plnily funkci nárazníkového pásma pro nejcennější lokality uvnitř parků.

Historické zahrady - Historické zahrady jsou zařazeny do evidence památkově chráněných ploch zeleně, při malé rozloze zapsány do tzv. doplňkového listu. Památkově chráněné plochy zeleně je nutné respektovat jako nezastavitelné. Nevhodné může být i jejich sportovní využívání, je-li kapacitně a prostorově nepřiměřené.

Parky a parkové plochy - Parky, parkové plochy a parkové pásy jsou nezastavitelné a jejich provoz se řídí platnou vyhláškou o veřejné zeleni pro hl. město. Stávající parky a parkové plochy je možné obohacovat objekty, které doplňují jejich vybavenost, ale zachovávají prostorovou kompozici dřevin.

Lesy - Provoz a využití lesních porostů a pozemků určených k plnění funkce lesa evidovaných v LPF i mimo něj se řídí platným zákonem o lesích. Z něho vyplývá i požadavek stanovit v lesním hospodářském plánu rozsah zalesnění. Je nutné respektovat lesní porosty jako nezastavitelné. V případě prostorových možností je třeba zachovávat odstup rozvojových území od stávajícího lesa jako prostupné nezastavitelné přírodní pásmo, nebo pás stávajících zahrad, nebo zahrádkové osady.

10.2. Nerostné bohatství

Zásady zabezpečení ochrany nerostného bohatství a jeho hospodárného využívání vyplývá ze znění horního zákona ČNR č. 44/1988 Sb. (o ochraně a využití nerostného bohatství), ve znění pozdějších předpisů a z předpisů souvisejících.

Chráněnými územími využitelných přírodních zdrojů jsou:

- ložiska a dobývací prostory nerostných surovin (zák. č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití

- nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů).

Dobývací prostor - je stanoven na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložné poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně využito. Dobývací prostor je rozhodnutím o využití území v rozsahu jeho vymezení na povrchu. V případech, kdy nebylo stanoveno chráněné ložiskové území, se dobývací prostor považuje za CHLÚ. V územním plánu jsou vyznačené dobývací prostory vedeny jako těžební plochy.

Chráněné ložiskové území - znamená ochranu ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání. V zájmu ochrany nerostného bohatství se nesmí v CHLÚ zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska (§16 - §19 horního zákona). V návrhu územního plánu jsou CHLÚ dle výše uvedených kritérií vyznačena a respektována.

Výhradní bilancované ložisko - na území České republiky tvoří tato ložiska nerostné bohatství a jsou ve vlastnictví ČR. Bilancované ložisko je využitelné v současnosti a vyhovuje stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám jeho využití. Podle §15 horního zákona jsou v územním plánu respektována a zakreslena výhradní ložiska nerostných surovin a funkční využití území je navrženo tak, aby nebyla vyloučena možnost následného využití ložiska nerostné suroviny.

Nevýhradní ložisko - je součástí pozemku a náleží vlastníkovi pozemku (§7 horního zákona).

Nebilancovaná ložiska - podle § 14 horního zákona se jedná o ložiska v současné době nevyužitelná, ale je předpoklad jejich využití v budoucnosti s ohledem na očekávaný technický a ekonomický vývoj. V ÚPn jsou i tato nebilancovaná ložiska respektována a navržená funkce území nevylučuje možnost využití ložiska v budoucnosti.

10.3. Zemědělský půdní fond

Ochrana ZPF vyplývá ze zákona č. 334/1998 Sb. a vyhlášky č. 13/1994. Zemědělská půda je na základě bonitovaných půdně - ekologických jednotek (BPEJ) zařazena do pěti tříd ochrany, přičemž půdy zařazené do I. třídy ochrany je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Půdy II. třídy ochrany jsou také vysoce chráněné a jen podmínečně odnímatelné a podmínečně zastavitelné.

Půdy III., IV. a V. třídy ochrany je možné využít pro výstavbu nebo jinou nezemědělskou funkci s výjimkou vymezených ochranných pásem a dalších zájmů ochrany přírody.

10.4. Památková péče

Ochrana památek a kulturních hodnot (ve smyslu zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů) se vztahuje na:

objekty zapsané v ústředním seznamu národních kulturních památek (vyjma drobných

- architektonických a výtvarných historických objektů) a jejich ochranná pásma,

- hranice památkových rezervací a jejich ochranná pásma,

- památkové zóny vyhlášené,

- archeologické lokality.

Na území hl. m. Prahy jsou vyhlášené památkové rezervace:

- Pražská památková rezervace,

- Rezervace venkovské architektury Stodůlky,

- Památková rezervace Ruzyně,

- Památková rezervace Karlín.

Památkové rezervace a památkové zóny - jsou výrazným limitem pro další rozvoj území. Je nutné uchránit kulturní dědictví, které se v těchto územích dochovalo. Podmínky pro stavební a další činnosti v památkových rezevacích jsou součástí příslušného zákonného ustanovení, kterým byly vyhlášené. Podmínky pro stavební a další činnosti v památkových zónách jsou stanoveny obecně závaznými vyhláškami hlavního města Prahy. Při nové výstavbě, přestavbě a modernizaci musí být zohledněn charakter a měřítko zástavby a prostorové uspořádání památkových zón. Rozsah nové výstavby, přestavby a modernizace musí být přiměřený památkovému významu jejich jednotlivých částí.

Archeologické lokality - Na území Prahy je pravděpodobná přítomnost archeologických památek, které je nutné chránit a zachovávat. Pouze v odůvodněných případech je lze nechat zaniknout odborně provedeným záchranným výzkumem. To platí nejen pro vyhlášená památkově chráněná území, ale pro celé území Prahy, které je nutné pokládat za území s možnými archeologickými nálezy podle zák. č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Na území města se nacházejí vyhlášené archeologické lokality, které jsou územním plánem plně respektovány.

10.5. Ochranná pásma dopravních staveb

K dopravním stavbám na území hl. m. Prahy se vztahují:

- ochranná pásma vybraných pozemních komunikací (ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb),

- ochranná pásma letiště s výškovým omezením a ochranná hluková pásma letiště,

- ochranná pásma drah celostátních a regionálních a ochranné pásmo dráhy speciální (metro).

Jelikož ochranná pásma vznikají až dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí, jsou pro účely ÚPn vynesena i ochranná pásma navrhovaných staveb vybraných pozemních komunikací (viz dále), navrhované paralelní vzletové a přistávací dráhy letiště Ruzyně a výhledových vysokorychlostních tratí.

Silniční ochranná pásma silnic - jsou stanovena Zákonem č. 13/97 Sb. o pozemních komunikacích. Ten v § 30, čl. 1 definuje ochranná pásma komunikací mimo souvisle zastavěné území obcí.

V ÚPn je vyznačeno pouze pro Pražský okruh, který je definován jako "rychlostní místní komunikace" a pro dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy v pásmu městského území mezi Pražským okruhem a hranicí města.

Podle § 30, čl. 2, odst. a) je ochranné pásmo pro dálnice, rychlostní silnice a rychlostní místní komunikace stanoveno 100 m od osy přilehlého jízdního pásu této komunikace. Pro silnice I. třídy pak 50 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu.

Ostatní ochranná pásma dle tohoto zákona jsou v návrhu územního plánu zohledněna, ale nejsou vymezena v jeho grafické části vzhledem k nemožnosti jejich vyjádření v použitém měřítku zpracované dokumentace.

Negativní vlivy z provozu dopravy přinášejí do území zhoršení hygienických podmínek, které omezují využití území města. Ke zmírnění těchto dopadů a pro zvýšení využitelnosti takto zasažených území jsou v územním plánu po provedených výpočtech hluku a exhalací navržena technická opatření omezující negativní účinky dopravních staveb.

Ochranná pásma dráhy - jsou stanovena Zákonem č. 266/94 Sb. o drahách. Šířka ochranných pásem je definována v § 8. Pro účely územního plánu a vzhledem k měřítku jeho zpracování byla vyznačena ochranná pásma pouze pro dráhy celostátní a regionální a dráhu speciální (metro).

Šířka ochranných pásem je definována v § 8 a pro dráhy celostátní a dráhy regionální je 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. Pro dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy (toto ustanovení se týká výhledových tras vysokorychlostních tratí). U speciální dráhy (metra) je stanoveno 30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů speciální dráhy 35 m od osy krajní koleje.

Ochranná pásma letišť - jsou stanovena Zákonem č. 49/97 Sb. a doplněna předpisem L 14 0P o ochranných pásmech leteckých pozemních zařízení. V grafické části návrhu ÚPn je vyznačeno ochranné pásmo provozních ploch letiště a ochranné pásmo letiště s výškovým omezením v rozsahu do výšky vnitřní vodorovné plochy.

Ostatní ochranná pásma dle tohoto Zákona a Předpisu jsou v návrhu územního plánu zohledněna, ale nejsou vymezena v jeho grafické části vzhledem k přehlednosti a srozumitelnosti dalšího obsahu dokumentace.

10.6. Ochranná pásma inŽenýrské infrastruktury

V územním plánu jsou v oblasti technického vybavení vymezena:

- ochranná a bezpečnostní pásma hlavních tras inženýrských sítí a energetických liniových staveb (ve smyslu zákona 458/2000 Sb.), (stabilizovaných ve smyslu příslušných technických předpisů),

- ochranná pásma ropovodů a produktovodů (ve smyslu vládního nařízení 29/1959 Sb.),

- ochranná pásma telekomunikačních zařízení (ve smyslu zákona 127/2005 Sb.)

V územním plánu jsou v oblasti technického vybavení vymezena ochranná pásma venkovního vedení velmi vysokého napětí 110 kV, 220 kV a 400 kV a bezpečnostní pásma plynovodů o vysokém a velmi vysokém tlaku dle zákona č. 458/2000 ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Ostatní ochranná a bezpečnostní pásma dle tohoto zákona musí být při využití území respektována, v grafické dokumentaci nejsou vymezována z důvodu nemožnosti jejich vyjádření v použitém měřítku 1:10.000.

Ze stejných důvodů nejsou vymezována ochranná pásma liniových vedení zásobování vodou a kanalizací ve smyslu zákona 274/2001 Sb.

V oblasti spojů jsou vymezena ochranná pásma radioreléových vysílacích zařízení a ochranná pásma radioreléových paprsků v úsecích jejich tras, kde spodní hrana ochranného pásma je ve výšce do 50 m nad terénem.

l. a 2. pásmo hygienické ochrany současného odběru úpravny vody v Podolí z Vltavy vyhlášené rozhodnutím Odboru vodního a les- ního hospodářství, energetiky a zemědělství NVP zn. 5663/85/PE/Harb ze dne 17.12.1985 není v grafické dokumentaci vymezováno.

Využívání ploch v ochranných pásmech je přípustné po projednání s příslušným správcem sítí.

10.7. Stanovená záplavová území, aktivní zóna

V záplavových územích stanovených ve smyslu zákona 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů je nutný souhlas vodoprávního úřadu ke stavbám a zařízením (dle § 17 výše uvedeného zákona). Ustanovení § 67 tohoto zákona o omezení umísťování, povolování a provádění staveb v záplavových územích tím není dotčeno

10.8. Stavební uzávěry a další limity

Stavební uzávěry jsou specifikovány jako:

- stavební uzávěra nadřazeného komunikačního systému města,

- stavební uzávěra pro trasy městské kolejové dopravy (ve smyslu vyhl. HMP č. 14/2001),

- stavební uzávěra Masarykova nádraží,

- stavební uzávěra na Letenskou pláň a Letenské sady.

Limity území jsou dále velká rozvojová území (ve smyslu vyhl. HMP č. 33/1999) a velká území rekreace.