Číslo změny: Z 0720,
Z 0719
Městská
část:
Lipence, Zbraslav, Radotín, Velká Chuchle, Praha 12, Praha 4, Praha 5, Praha 2,
Praha 1, Praha 7, Praha 8, Troja, Praha 6, Suchdol
Katastrální území:
Zbraslav,
Lipence, Radotín, Komořany, Lahovice, Modřany, Velká Chuchle, Malá Chuchle,
Hodkovičky, Smíchov, Podolí, Nové Město, Staré Město, Malá Strana, Karlín,
Holešovice, Libeň, Bubeneč, Dejvice, Troja, Sedlec, Suchdol
Parcelní
číslo:
Území vymezené čarou největší známé povodně srpen 2002
Hlavní cíl
změny:
Řešení změny územního plánu sídelního útvaru hl. města Prahy
(ÚPnSÚ HMP) stanoví nové funkční využití území a zásady jeho využití, reagující
na důsledky ze záplav. Ve změně ÚPn SÚ HMP je zohledněn vliv záplavy způsobené
řekami Vltavou a Berounkou na území hl. m. Prahy v srpnu 2002. Vedle
aktivní zóny stanovené vodoprávním úřadem pod č.j MHMP-118671/2003/VYS/Po/Ku ze
dne 21.8.2003, jsou revidována záplavová území určená k ochraně
zajišťované městem, určená k ochraně zajišťované individuálně, neprůtočná
a průtočná.
Součástí řešení návrhu změny Z 0720 jsou rovněž ty změny ÚPn SÚ
HMP vlny 01, 03 a 04, které mají schválená zadání.
Vzhledem ke schválenému zadání změny Z 0720 pro celé
záplavové území byly dále v rámci této změny řešeny další podněty
vycházející z vlny 05 a ze zpracovaných urbanistických studií. Součástí změny
je i zapracování projednaného návrhu změny Z 0719, upraveného na základě
projednání a v souladu s ustanovením zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (zahrnutí
aktivní zóny).
Splnění
schváleného zadání změny:
Zadání
bylo splněno.
Protipovodňová opatření
V souladu
s usneseními Rady HMP č. 0038 ze dne 21.1.2003 k návrhu harmonogramu
postupu přípravy a výstavby protipovodňových opatření, jejich etapizace, k
aktualizaci rozsahu a vedení linií protipovodňové ochrany (PPO) na povodňový
průtok v srpnu 2002 a přípravě PPO na výši hladiny tohoto průtoku
Q = 5 300 m3 /s s rezervou 30 – 60 cm a dalších
usnesení (poslední č.1334 ze dne 10. 8. 2004) upřesňujících rozsah a linie opatření,
jsou v návrhu změny vyznačeny aktualizované linie PPO s rozlišením
linií zajišťovaných městem a zajišťovaných individuálně. Linie PPO zajišťované
městem jsou obsaženy v seznamu veřejně prospěšných staveb. Popis
konkrétních změn rozsahu a linií PPO je uveden v členění po městských
částech.
Změna rozsahu a vedení linií PPO výrazně zvyšuje rozsah chráněných
oblastí města před povodňovými průtoky a umožňuje širší funkční využití těchto
území.
Záplavová
území
Na návrh
Povodí Vltavy s.p. byla vodoprávním úřadem pod č.j MHMP-118671/2003/VYS/Po/Ku
ze dne 21.8.2003 stanovena aktivní zóna záplavového území Vltavy a Berounky dle
zákona č. 254/ 2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve
znění pozdějších předpisů a zobrazeno záplavové území povodně roku 2002,
nejvyšší zaznamenané přirozené povodně dle vyhlášky Ministerstva životního
prostředí ČR č. 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a
stanovování záplavových území. Na tuto povodeň jsou navrhována protipovodňová
opatření.
Z_719/00 – změna
vyhlášky, oddíl Kategorizace záplavových území
Z_177/01 – přístav Holešovice
Z_444/03 – změna linie protipovodňových opatření Holešovice – River Lofts
Z_448/03 – Libeň, Karlín – na základě studie Maniny ,Dolní Libeň, Invalidovna
Z_527/04 – Holešovice – Brema
Z_459/04 – Modřany – zastřešení parkovacích stání
Z_460/04 – Karlín – zeleň na smíšené obchodu a služeb, změna pozastavena
z důvodu nedodržení podmínek schváleného zadání
Z_640/04 – Karlín – Pobřežní – rozšíření funkce smíšené městského typu na
základě zpracovaných zastavovacích podmínek
Z_377/03 - Holešovice – panelárna Wolf
Z_771/05 – Troja – rozšíření sportu
Z–936/05 – Golf - Lipence
Zbraslav
Část k.ú.
Zbraslav, které leží v údolní nivě Berounky, je navržena jako součást nově
vymezeného “velkého území rekrace – VUR”. Podstatnou část tohoto území tvoří
vodní plochy – VOP, určené pro rekreaci po vytěžení bilancovaných výhradních
ložisek štěrkopísků. Podél břehů vodních ploch jsou navržená území sloužící
oddechu – SO3, plochy zeleně NL, ZN a jsou i celoměstským systémem zeleně.
Plochy zeleně, které jsou součástí ÚSES na pravém břehu Berounky, zůstávají
beze změny.
V lokalitě
Peluněk je část stávající funkční plochy SVO v těsném kontaktu
s aktivní zónou navržená jako nerozvojové území a vyznačená překryvnou
značkou. Navazující plocha PZO, ležící v aktivní zóně, je navržená ke
změně na funkční plochu ZN. Stávající funkční plocha SO 5 při ulici K
přehradám na levém břehu Vltavy je navržená ke změně na SO 1. Ve Strnadech je
plocha VN a část plochy OC navržená jako nerozvojové území a vyznačená
překryvnou značkou. Na pravém břehu Vltavy v lokalitě Závist je část
plochy OC navržena jako nerozvojové území a vyznačená překryvnou značkou.
Plochy PSZ a ZN jsou částečně navrženy ke změně na NL. Tato plocha NL je
součástí celoměstského systému zeleně. V lokalitě u nádraží jsou plochy
OC, SVO a VN ponechané ve stávajícím rozsahu navržené jako nerozvojové území a
vyznačené překryvnou značkou.
Pro území
vymezené pravým břehem Berounky (vyjma místní části zvané Dolních Černošice),
okrajem bývalé plochy PZO (zahrádková osada Kazín), Lipanským potokem, od
Lipanského statku směrem na východ hranicí ÚSES a ulicí Strakonickou (vyjma
statku Peluněk a zástavby Lahovic) je navrženo vyhlášení “Velkého území
rekreace – VUR”.
Komunikační síť
beze změn.
Lipence
Část k.ú.
Lipence, která leží v údolní nivě Berounky, je navržena jako součást nově
vymezeného “velkého území rekrace – VUR”. Vzhledem k přírodním
kvalitám území a krajinnému utváření je tato část údolní nivy navržena převážně
pro území sloužící oddechu SO 1, SO 2 umožňující umístění golfu. Jednotlivé
plochy SO jsou orientované dle podélné osy údolí a pro zajištění prostupnosti
území jsou vzájemně oddělené pásy NL směřujícími od Lipenců směrem
k řece, které jsou součástí celoměstského systému zeleně. Do plochy SO 2
je částečně zahrnutá plocha LR východně od Peluňku. Zbývající část plochy LR je
navržena ke změně na ZN. Plocha PZA, navazující na statek Peluněk, je nově
zahrnuta do území sloužící oddechu SO 2 stejně jako malá plocha VN
jihovýchodně od statku Peluněk.
Část plochy ZN
mezi severovýchodním okrajem Lipanského statku a vodní plochou VOP je navržena
ke změně na SO5 pro zvláštní rekreační aktivity včetně jezdeckých areálů a
parkurů. Zbývající části ploch OP (orná půda, plochy pro pěstování zeleniny)
jsou navrženy ke změně na NL (louky a pastviny). Plochy zeleně, které jsou
součástí ÚSES na pravém břehu Berounky a podél Lipanského potoka, zůstávají
beze změny.
Převážná část
zahrádkové osady Kazín, ležící v údolní nivě Berounky, je navržena ke
změně na ZN, malá okrajová část navazující na stávající čistě obytné území,
která leží mimo záplavové území, je navržena ke změně na OC. V lokalitě
Dolní Černošice je stávající zástavba ve funkčních plochách SMS, OMS a OC
ponechaná ve stávajícím rozsahu, navržená jako nerozvojové území a vyznačená
překryvnou značkou. Jako nerozvojová území jsou také vyznačené stávající plochy
PZO.
Areál
velkotržnice Lipence je ponechán v souladu s platným Úpn částečně pro
území sloužící oddechu SO 3 v rozsahu vymezeném v územním plánu.
Stávající trvalé stavby v areálu velkotržnice mohou být nadále využívány
do doby, než bude stabilizováno nové umístění velkotržnice v Praze.
Výhledové vyžití areálu v Lipencích bude směřováno k rekreačnímu využití
v souladu s územním plánem. V této části údolní nivy byly
navrženy dvě změny ÚPn: č. Z 0936/05 a Z 0937/05. Náměty formulované
ve změně č. Z 0936/05, avšak dosud neprověřené samostatnou studií, byly
částečně převzaty. Změna Z 0937/05 nebyla do pořizované změny 0720/00
převzata vzhledem k tomu, že Lipanský statek neleží v záplavovém území a
další navazující požadavky, lokalizované do záplavového území, zasahují výrazně
do ÚSES. Dále budou uvedené změny pořizovány samostatně ve vlně 05; nutnost
podložení studií.
Pro území
vymezené pravým břehem Berounky (vyjma tzv. Dolních Černošic), okrajem bývalé
plochy PZO (zahrádková osada Kazín), Lipanským potokem, od Lipanského statku
směrem na východ hranicí ÚSES a ulicí Strakonickou (vyjma statku Peluněk a
zástavby Lahovic) je navrženo vyhlášení “Velkého území rekreace – VUR”.
Komunikační síť
beze změn.
Radotín
V území
mezi dostihovým závodištěm ve Velké Chuchli a ulicí Výpadovou jsou stávající
území sloužící oddechu SO 3,6 navržená částečně ke změně na SO 1,2 a částečně
na SO 2,3. Rozvojová plocha ZOS severozápadně od ulice Výpadové je navržená ke
změně na SO 2,3. Vodní plochy VOP, umístěné v platném územním plánu hl. m.
Prahy podél výhledové rezervy dostihového závodiště (tzv. rovné míle), jsou
nahrazeny novou vodní plochou VOP, navrženou východně od rezervy dostihového
závodiště a mimo ochranná a bezpečnostní pásma hlavních energetických
liniových staveb.
Zásadní
změna se týká říčního přístavu Radotín. Stávající rozsah a činnost přístavu je
potvrzena s tím, že nebude uvažováno s jeho dalším územním
rozšiřováním. Územní rezerva navržená ve stávajícím územním plánu je navržena ke zrušení. Celé území je určeno
pro rekreační zázemí města s převažujícím podílem vodních sportů a
sportovní a rekreační plavbou včetně přístavu pro tyto aktivity. Záplavy
z roku 2002 potvrdily potřebnost ochranného přístavu na horním toku Vltavy
a Berounky. Takový přístav však musí být umístěn mimo hlavní proudnici velké
vody, tedy mimo její aktivní zónu a pokud možno i mimo zónu průtočnou. Funkce
ochranného přístavu je spojena s nově navrhovaným přístavem sportovních a
rekreačních lodí, jehož bazén je umístěn do souběhu s ulicí Výpadovou,
převážně v záplavovém území neprůtočném. Vlastní přístav je navržen na
vyhlášení veřejně prospěšnou stavbou. Jeho umístění umožňuje i jeho ochránění
proti velkým vodám protipovodňovými opatřeními. Od ulice Výpadové je oddělen
pásem izolační zeleně, na jeho obou koncích je navrženo parkoviště a plochy SVO
jako jeho zázemí a zázemí pro přilehlé rekreační plochy. Z koryta
Berounky je navržen nový proplachovací kanál bazénu přístavu. Kromě rozšíření
již schválené vodní plochy na místě skleníkového areálu, je navržena nová vodní
plocha v místě původní rezervy pro rozšíření přístavu, ze které je napojen
i nově navržený přístavní bazén. Obě vodní plochy jsou propojeny širokým hrdlem
pod podporami budoucí estakádové trasy silničního okruhu. V souvislosti s novými vodními plochami
jsou upraveny stávající a navrženy nové rekreační plochy SO3, úprava se také
dotýká ploch NL a průběhu celoměstského systému zeleně. Korigován je i průběh hranice velkého
rozvojového území v souvislosti s úpravou hranice sportovní plochy
při ulici Výpadové.
V lokalitě
Šárovo kolo je část stávající zahrádkové osady navržena jako nerozvojové území
a vyznačena překryvnou značkou. Východní část je navržena ke změně na ZN.
Plocha PP při ulici Výpadové je zahrnuta do ploch SVO a DPO.
V lokalitě
při ústí Radotínského potoka jsou stávající plochy SVO, OC a VN navržené jako
nerozvojové území a vyznačené překryvnou značkou. V území Rymáně jsou
funkční plochy PSZ a PZO navržené ke změně na ZN, území sloužící oddechu SO 3 a
SO 1,5 ke změně na SO 1. Část rozvojové plochy PSZ/OC, využitelné po roce 2010,
je navržena ke změně na PSZ.
Součástí návrhu
změny je i korekce tvaru říčního koryta a břehu Berounky včetně úpravy ploch
zeleně ZN dle skutečného stavu při ulici Výpadové, rozšíření stávající plochy
VN (nerušící výroba a služby) v rozsahu navržené protipovodňové ochrany a
s tím související úprava vedení ÚSES na levém břehu Berounky.
Část Radotína
mezi železniční tratí a levým břehem Berounky jižně od dostihového závodiště
zůstává nadále součástí velkého rozvojového území (VRÚ) Radotín – Lahovice –
Zbraslav vymezeného v platném územním plánu SÚ hl. m. Prahy.
Komořany
V tomto
katastru je navrženo k překvalifikování území sloužícího oddechu -
SO v lokalitě západně od Českého hydrometeorologického ústavu (aktivní
zóna) ze stávajícího SO 5 na SO 1.
Lahovice
Areál TRADEKO –
Sádky je ponechán ve stávající funkční ploše, je však navržen jako nerozvojové
území a vyznačen překryvnou značkou. Stávající zástavba Lahoviček,
zařazená ve funkčních plochách SVM a OC, ponechaná ve stávajícím rozsahu, je
navržena jako nerozvojové území a vyznačená překryvnou značkou. Malé rozvojové
plochy OC při východním okraji Lahoviček jsou navrženy ke změně na území
sloužící oddechu SO1.
Území sloužící
oddechu jižně od dostihového závodiště je částečně navrženo ke změně na SO 1,2
a částečně na SO 2,3. Vodní plochy VOP, umístěné v platném územním plánu
hl. m. Prahy podél výhledové rezervy dostihového závodiště (tzv. rovné míle),
jsou nahrazeny novou vodní plochou VOP, navrženou východně od rezervy
dostihového závodiště a mimo ochranná a bezpečnostní pásma hlavních
energetických liniových staveb.
Plochy PZO a PSZ
při západním okraji Lahoviček jsou navrženy ke změně na území sloužící oddechu
SO1,2.
Říční přístav
Radotín zůstává i do výhledu pouze ve stávajícím rozsahu.
Stávající
zástavba Lahovic, zařazená ve funkčních plochách SVM a ZOS, je navržená
jako nerozvojové území a označená překryvnou značkou. Plocha bývalé zahrádkové
osady PSZ na pravém břehu Berounky je navržená ke změně na ZN a stává se
součástí celoměstského systému zeleně. Plochy PSZ při západním okraji Lahovic
jsou navrženy ke změně na funkční plochu NL a jsou zařazeny do celoměstského
systému zeleně.
Jižní část k.ú.
Lahovice je součástí nově navrženého řešení údolní nivy na pravém břehu
Berounky. Severní část nově vymezeného “velkého území rekrace” tvoří především
vodní plochy – VOP, určené pro rekreaci po vytěžení bilancovaných výhradních
ložisek štěrkopísků. Podél břehů vodních ploch jsou navržená území sloužící
oddechu – SO 3, plochy zeleně NL a ZN. Tyto plochy zeleně jsou zároveň i
celoměstským systémem zeleně. Plochy zeleně, které jsou součástí ÚSES na
pravém břehu Berounky, zůstávají beze změny.
Severní část k.
ú. Lahovic zůstává nadále součástí velkého rozvojového území (VRÚ) Radotín –
Lahovice – Zbraslav, vymezeného v platném územním plánu hl. m. Prahy.
Pro území
vymezené pravým břehem Berounky (vyjma Dolních Černošic), okrajem bývalé plochy
PZO (zahrádková osada Kazín), Lipanským potokem, od Lipanského statku směrem na
východ hranicí ÚSES a ulicí Strakonickou (vyjma statku Peluněk a zástavby
Lahovic) je navrženo vyhlášení “Velkého území rekreace – VUR”.
Komunikační síť
beze změn.
Modřany
Funkční využití
zůstává beze změn, byly respektovány námitky z projednání.
Velká
Chuchle
Hřiště na břehu
Vltavy ve funkční ploše SP je navrženo jako nerozvojové území a vyznačeno
překryvnou značkou. Pro území sloužící oddechu na břehu Vltavy je navržena
změna z SO 1,3 na SO 1.
Areál bývalých
skleníků v zastavitelném území je navržen ke změně z funkční plochy
ZOS na území sloužící sportu SP, které je možné využít při respektování
podmínek OTPP. Jižní část Velké Chuchle zůstává nadále součástí velkého
rozvojového území (VRÚ) Radotín – Lahovice – Zbraslav
Komunikační síť
beze změn, včetně respektování souboru komunikačních staveb „Připojení Velké a
Malé Chuchle“.
Malá Chuchle
Stávající
loděnice na břehu Vltavy ve funkční ploše SP jsou navrženy jako nerozvojové
území a vyznačeny překryvnou značkou. Stávající zástavba
V uličce ve funkční ploše SVM je navržená jako nerozvojové území
a vyznačena překryvnou značkou.
Komunikační síť
beze změn, včetně respektování souboru komunikačních staveb „Připojení Velké a
Malé Chuchle“.
Hlubočepy
Zastavitelná
dosud nevyužitá funkční plocha VN u smyčky tramvajové trati je navržená
ke změně na území sloužící sportu, kde by bylo možné umístit zařízení
v souladu s podmínkami OTPP.
Komunikační síť
beze změn.
Hodkovičky
Funkční využití
zůstává beze změn, byly respektovány námitky z projednání.
Smíchov
Na území
Císařské louky je v převážné části navržená změna kódu území sloužícího
oddechu z SO 1,3 na SO 1. Území sloužící sportu SP
jsou zachována, pouze jsou zařazena do nerozvojových území vymezených
překryvnou značkou.
Komunikační síť beze
změn.
Podolí
V tomto
katastru dochází k překvalifikování území sloužícího oddechu - SO,
v lokalitě Dvorce na území Žlutých lázní - pobřežní část (aktivní
zóna) ze stávajícího SO3 na SO1. Uvažovaným překvalifikováním území nebude
dotčena stavba městského mostu Zlíchov – Dvorce.
Malá Strana
Část
zastavitelné plochy při nábřeží Na Kampě se ze současné plochy OV změní na DNA
(náplavky, hráze,snížená nábřeží).
Komunikační síť
beze změn.
Staré Město
V jižní části
Střeleckého ostrova zůstává plocha SP. Změna spočívá v označení této plochy
překryvnou značkou pro nerozvojové území.
Komunikační síť
beze změn
Nové Město
Při jižní části
Slovanského ostrova s bývalou vodárenskou věží a budovou Mánes zůstává plocha
ZKC. Změna spočívá v označení této plochy překryvnou značkou pro nerozvojové
území.
Komunikační síť
beze změn.
Karlín
Změnou se ruší
VRÚ Maniny – Dolní Libeň – Invalidovna. Pás na sever komunikace Pobřežní a
jejího pokračování zůstává využitelný pro funkce SVM a OC s posílením
rozsahu ploch OC. Při Pobřežní se ruší parková plocha na západ ulice Urxovy ve
prospěch plochy SVM. Při stanici metra Invalidovna se rozšiřují rozvojové
plochy na Maninách ve prospěch ZOS a SVM, severně k okraji zastavitelné
plochy, přibývají plochy OV. Přístup do ploch Manin je řešen podchodem přímo
z vestibulu metra. Funkce ZAD je respektována na plochách bývalého
Statistického úřadu, předpokládaná transformace se projevila vložením kódu míry
využití území. Jako urbanisticky významné je zahrnuto komunikační propojení
z ulice Za Invalidovnou do ulice U Invalidovny. Areálem Rustonky prochází
nová stopa komunikace Pobřežní. Plocha Rustonky je zahrnuta částečně do funkce
ZOS, částečně do funkce SVM a PP. Plochy PP jsou komunikací rozděleny na část
sever a jih. Nově je řešeno předpolí Libeňského mostu, kde v souladu
s vymezením protipovodňové ochrany je navržen nový rozvoj s parkovou
plochou v rámci funkce SVM. Plochy PP, které jsou pokračováním Kaizlových sadů
k Rohanskému ostrovu, jsou Sokolovskou ulicí rozděleny na dvě části. V
nivním území Rohanského ostrova jsou navrženy nové vodní prvky, oddělující
v území inundace nové ostrovy. Vymezeny jsou přírodně rekreační plochy a plochy aktivní rekreace. Rozsah
celoměstského systému zeleně se nemění.
V katastrálním
území Karlín je navrženo umístění nové podzemní retenční nádrže při ulici
Pobřežní před shybkou na kmenové stoce B.
V k.ú.
Karlín je upravena trasa tepelného napaječe na Rohanském ostrově a je navržen
nový tepelný napaječ napojující zdroj EHOL na soustavu CZT EMĚ-Praha.
Holešovice
Plocha SO1
severně od nádraží Holešovice je v rámci dílčí změny Z 0377 redukována
ve prospěch plochy ZOS (K) za podmínky individuální protipovodňové ochrany
stavby. Zároveň se navrhuje podmíněnost stavby současnou realizací rekultivace
ploch pro funkci SO 1, v rozsahu stanoveném veřejně prospěšnou stavbou 2/SR/7.
Plocha
SVO jižně od ulice Varhulíkovy, která není zahrnuta do území chráněného, se
mění na funkci PP – parky, parkově upravené plochy, stává se veřejně
prospěšnou stavbou i součástí celoměstského systému zeleně a navazuje na
navrhovanou parkovou plochu v ulici U vody.
V k.ú.
Holešovice je navržen nový tepelný napaječ napojující zdroj EHOL na soustavu
CZT EMĚ-Praha.
Změna Z 0444 - část plochy SVM se
v souladu s platným územním rozhodnutím navrhuje k individuální
ochraně. Míra využití území je F 4.
Změna Z 0177 – podle návrhu Českých
přístavů se část plochy DPR – přístavy při ulici Jankovcově, ochráněná
schválenými protipovodňovými opatřeními, mění na funkci SVM (v sousedství
s plochou koncentrovaných přístavních funkcí na SVO) s mírou využití
území H 1 pro převážně komerční a administrativní funkce s podílem bydlení
10 %.
Přístavní funkce
jsou koncentrovány v severní části příbřežní plochy stávajícího přístavu.
Všechny přístavní funkce musí být zachovány v přístavu Holešovice vzhledem
k omezením rozvoje přístavu Radotín.
Část území
přístavu v čele bazénu a na kose je navrhovatelem řešena individuální
protipovodňovou ochranou, která prochází ve vzdálenosti cca 5 – 15 m od břehu
podél kosy, s výjimkou špičky kosy, která je určena pro rozšíření funkce
ZN - zeleň přírodní nelesní. Naopak část funkční plochy zeleně podél bazénu na
západním břehu kosy je redukována ve prospěch úzkého pásu plochy přístavu.
Prakticky v izolované poloze se tak ocitá zařízení lodního výtahu
v čele přístavního bazénu. Navrhovaná funkční plocha SVM s mírou
využití území D 7, předpokládající převažující obytnou funkci, se nachází
uvnitř kosy oddělená od přímého kontaktu s vodní plochou bazénu asi 10 –
15 m širokým pásem s průběžnou komunikací, propojující úzký souvislý pás
přístavních ploch, na kterých mají probíhat doplňkové přístavní funkce
v minimálním profilu umožňujícím jen obtížně pracovní manipulace. Část
plochy ve vazbě na ZN se mění na SVO.
Plochy SVM jsou
propojeny v návrhu mostem S4. V přístavním bazénu je dále navrhována
funkce sportovního přístavu.
Změna Z 0527 – původní funkce OV se
mění na funkci SVM s mírou využití území E1. Tato změna umožňuje
v území fixovat stávající administrativně provozní funkci.
Ostrov
Štvanice
– stávající funkce na ostrově zůstávají nerozvojové i s výjimkou
regenerace západní části ostrova ve funkci SP - sport, kde je podmínkou
individuální protipovodňová ochrana.
Libeň
Změnou se ruší
VRÚ Maniny – Dolní Libeň – Invalidovna. Prostor v centru Libně na ose
Libeňského mostu zůstává funkčně vymezen dle VRU, pouze v souladu
s kompozicí prostoru přibývá parková plocha i severně Libeňského mostu
proti parku, který zahrnuje stávající židovský hřbitov. Plochy PP jsou komunikací
rozděleny na severní a jižní část. Ve vazbě na parkové plochy se posiluje
funkce SMJ. Část libeňských doků při Libeňském mostě je zahrnuta do funkce ZAD,
rozšiřuje se funkce SVM, rozšířeno je zastavění na molu Libeňských loděnic SVM
a přibývá zastavitelná plocha OC na střední libeňské kose, založena je plocha
PP při zálivu. Rozšiřuje se zde i nabídka sportovních ploch, které
vzhledem k záplavovému území bez ochrany nejsou určeny k zástavbě
objekty. Stávající zařízení loděnic a technického vybavení na střední a vnější
libeňské kose jsou zařazeny jako nerozvojové.
Nivní území
Rohanského ostrova, Manin a Libeňských kos se označuje jako území pasivní
rekreace v zeleni. Na libeňských kosách jsou vymezeny plochy sloužící
oddechu, případně dalších rekreačních funkcí, které je možno v rámci
záplavového území umístit. V původním rozsahu a v souladu s územním
plánem je ponechán Libeňský přístav , který je určen pro soukromá sportovní a
rekreační plavidla. Rozsah celoměstského systému zeleně se nemění.
V území
navrhovaném ke změně je dle generelu odvodnění v katastrálním území Libeň
navrženo umístění nové podzemní retenční nádrže u Libeňského mostu. Zároveň se
ruší retenční nádrž mezi ulicí Chocholouškova a Elznicovým náměstím.
V území
Pelc- Tyrolky nedochází ke změně funkčního vymezení.
Bubeneč –
Praha 7
Část Císařského
ostrova (mimo čistírnu odpadních vod) se navrhuje jako velké území rekreace
(VUR). Funkce SP – sport (tenis) na Císařském ostrově se nahrazuje funkcí SO1.
Část plochy SO 5 sloužící oddechu se mění na ZN a stává se součástí
celoměstského systému zeleně, plocha SP (jezdecký sport) se mění na sloužící
oddechu SO5 – zvláštní rekreační aktivity bez možnosti dalšího stavebního
rozvoje. Zahradnictví PZA (zásobní zahrada pro Stromovku) se mění na PP – parky
a parkově upravené plochy a stává se součástí celoměstského systému zeleně.
Velký sportovní areál ZSP se označuje jako nerozvojová plocha, stejně jako
plochy SO 5 – sloužící oddechu, SVM – smíšené městského typu a VVA – veřejná
vybavenost – policie.
Komunikační síť
beze změn.
Bubeneč –
Praha 6
Část území mezi
ulicí Papírenskou a tělesem kralupské dráhy se označuje jako velké rozvojové
území (VRÚ), z důvodů transformace stávajících funkcí pro rozvoj
rekreace.
Plocha smíšená obchodu a
služeb SVO při ulici Papírenská se mění na PP – parky a parkově upravené plochy
a stává se součástí celoměstského systému zeleně. Areál papíren se
z funkce zvláštní ostatní ZOS mění na sloužící oddechu – SO 3 – částečně
urbanizované rekreační plochy a SO 6 – naučné a poznávací aktivity. Část plochy
technického vybavení TK se mění na zeleň ZN.
Při ulici
Papírenské jsou jako nerozvojové plochy označené překryvnou značkou funkce
obytná čistá OC, smíšená obchodu a služeb SVO, funkce zvláštní kultury a církve
ZKC, nerušící výroba VN, technické vybavení TK a zvláštní pro ubytovací
komplexy ZUB (Císařský mlýn). Překryvná značka VVZ pro zdravotní a sociální
vybavenost se ruší.
Komunikační síť
beze změn.
Dejvice
Na
zastavitelných funkčních plochách OC, OV a OMS, ležících v záplavovém
území podél komunikace V Podbabě a V Šáreckém údolí a na ploše ZOS se
potvrzuje pouze stávající stav. Změna spočívá v umístění překryvné značky
pro nerozvojové území.
Komunikační síť
zůstává beze změny.
Troja
Pravobřežní část
území Trojské kotliny se označuje jako velké rozvojové území (VRÚ).V tomto
území je nutné urbanistickou studií podrobněji stanovit možnosti využití území
s ohledem na nové limity území a na možnosti rozvoje dané navrhovanými
protipovodňovými opatřeními. Do té doby lze navrhované funkční využití území
považovat za směrné.
V nivní části
Trojské kotliny je území rozděleno nově navrženým valem protipovodňové ochrany
na západě navazujícím na protipovodňová opatření ochraňující trasu městského
okruhu, na území nechráněné a na území určené k ochraně. Na koruně valu se
uvažuje vedení komunikace pro obsluhu rekreačních aktivit v území.
V nechráněném území se mění plochy SP pro sport na SO 1 – sloužící oddechu
– přírodní rekreační plochy. Plocha VON – navrhovaná vodní plocha, která je
přerušena linií protipovodňové ochrany a pozbývá tím smyslu, se ruší a
nahrazuje zčásti SO 1 – sloužící oddechu, zčásti plochou ZN – zeleň přírodní
nelesní. Plocha SO 7 – zařízení pro organizovaný pobyt v přírodě se mění
na SO 1. Rozsah ploch pro sport – loděnice se upravuje v souladu se
stavem. Funkce SO 1 ve vazbě na tuto plochu se v souladu se stavem
(stávající objekt pro přechodné bydlení v sadu) mění na PSZ – sady,
zahrady. Plocha SO 1 jižně od trasy městského okruhu se upravuje dle stavu.
V území
navrženém k ochraně se parková plocha PP tvarově upravuje a zčásti mění na
OV – všeobecně obytnou a SVO – smíšenou obchodu a služeb. Plochy navržené pro
rozvoj OC – čistě obytné zůstávají v souladu s námitkou OŽP MHMP ve
funkci PSZ – sady, zahrady. Část plochy PP se mění na SO1 – sloužící oddechu a na SP – sport. Plocha ZN – zeleň
nelesní západně od mimoúrovňové křižovatky městského okruhu v území
navrženém k ochraně se mění na SP – sport – změna Z 0771.
Plocha SVO jižně
od areálu ZOO se mění na SO6. Jižně od ulice Pod Havránkou se plocha pro SP –
sport mění na DPO – parkoviště pro potřeby rekreačních a sportovních aktivit.
Další možnost parkování je navržena umístěním plovoucí značky DPO v ploše
PP – parkově upravené plochy. Část SO 6 – naučné a poznávací aktivity - mimo hranice
zoologické zahrady – se mění na ZN – zeleň přírodní nelesní. Tato změna
nesouvisí s povodněmi, jedná se o korekci v souladu se stavem. Stávající
plochy OMS – obytná malých sídel, OC – čistě obytná a OV – všeobecně obytná
v nechráněném záplavovém území se označují jako nerozvojová území. Funkční
plocha OMS – obytná malých sídel v Podhoří je zčásti měněna na ZN – zeleň
přírodní nelesní a stává se součástí celoměstského systému zeleně, stejně jako
PSZ – sady a zahrady se mění na ZN.
Při jižním
okraji zastavěného území je navržen systém parkovišť zahrnující lokalitu Pod
Havránkou, U Trojského zámku a plánované parkoviště umístěné ve spodní,
zaplavované části Zoologické zahrady, vyznačené značkami.
Sedlec
Na
zastavitelných funkčních plochách OC, VN a OV, ležících v záplavovém
území, se funkce potvrzuje pouze pro stávající stav, změna spočívá
v umístění překryvné značky pro nerozvojové území.
Komunikační síť
zůstává beze změn.
Suchdol
Z hlediska
funkčních ploch nedochází ke změně.
MČ Zbraslav
Protipovodňová
ochrana (dále PPO) v ÚPn vede od Zbraslavského zámku východním směrem podél
ramene Krňák k ulici K přehradám, kde se lomí jižním směrem a je
vedena ulicí K přehradám pod mostem Závodu a pokračuje jižním směrem až k
ulici Žitavského, kde přechází do ulice V hluboké.
Změna rozsahu
v tomto úseku spočívá v úpravě trasy na severní hranici Zbraslavského
zámku prodloužením na západ a napojením na objekt zámku. Mezi ulicí U Národní
Galerie a ulicí K přehradám je linie PPO upřesněna
podle požadovaného rozsahu ochrany území. V ulici K přehradám
byla upravená linie PPO podle terénu výstupů ulic na most Závodu míru. Navržená
linie PPO na jižní straně u ulice Žitavského byla převedena na východní stranu
ulice K přehradám a prodloužena až k objektu kamenolomu Zbraslav.
MČ Radotín
Protipovodňová
ochrana v ÚPn je v tomto území vedena v jedné části na východní
straně od úrovně ulice Macháčková dále po místní komunikaci západním směrem
přes ulici K lázním a ukončena u tenisových kurtů.
Změna rozsahu
v tomto úseku spočívá v prodloužení původní linie PPO na východní straně
podél hřbitova a v rozšíření ochraňovaného území úpravou vedení linie PPO.
Oblouk střední časti PPO je posunut jižním směrem. Nová část linie PPO vede od
Vrážské ulice jižním směrem
podél areálu Technometry k ulici Výpadová a dále západním směrem ulicí Výpadová. Na úrovni
Janky Radotín přechází na jižní stranu ulice Výpadová. Podél ulice Výpadová
pokračuje k ulici Tachovská.
Na
severovýchodní straně na tuto linii protipovodňových opatření zajišťovanou
z prostředků města navazuje individuálně zajišťovaná ochrana. Její linie
začíná u Vrážské ulice a je vedená podél východní hranice průmyslového areálu
k ulici Výpadová a dále jihozápadním směrem podél hranice průmyslové zástavby. Na tuto protipovodňovou ochranu
navazuje linie individuálně zajišťované ochrany navrženého ochranného přístavu
Radotín, která je vedena podél jeho východní a jižní strany. Nově navržená
linie individuální PPO je navázána na linii PPO zajišťované městem u křižovatky
ulic Výpadová a Šárovo kolo.
MČ Velká
Chuchle
Protipovodňová
ochrana vede podle ÚPn v jedné souvislé linii od Zbraslavské ulice podél
západní strany Strakonické ulice až k Dostihové ulici. V Dostihové
ulici je PPO vedena západním směrem k ulici U zahradnictví. Na severní straně
jsou tři části mobilní PPO, které uzavírají podchody pod ulicí Strakonická.
Změna původní
linie PPO spočívá v menší korekci trasy v její jižní části u ulice
Strakonická. Na severní straně nový úsek linie PPO uzavírá prostup pod ulicí
Strakonická. V Dostihové ulici se linie PPO prodlužuje až za ulici U
zahradnictví. Na severní straně se navrhuje zrušení tří částí PPO, které
uzavírají podchody pod ulicí Strakonická.
MČ Praha 12
Na severní
straně území je chráněn linií PPO podchod pod stávají železniční tratí
(železniční most v ulici U kina). Dále je PPO vedena v souvislé linii
od úrovně ulice Kolárova jižním směrem po západní straně železničního tělesa až
do úrovně ulice K Lahovičkám.
Na
jižní straně na tuto linii protipovodňových opatření zajišťovanou
z prostředků města navazuje individuálně zajišťovaná ochrana. Její linie
začíná u ulice K Lahovičkám a je vedena jižním směrem podél západní
hranice areálu bývalého cukrovaru
k ulici U Soutoku kde je ukončena.
Původní linie
PPO je s ohledem na skutečný rozsah záplav v souladu se schváleným
usnesením Rady hl. m. Prahy zrušena. Je navržena nová linie PPO podél
stávající železniční trati, která vede od severní hranice městské části až
k ulici Kolárova. Součástí linie PPO je chráněný podchod pod stávají
železniční tratí.
MČ Praha 5
Linie
protipovodňové ochrany (dále PPO) je podle ÚPn vedena v několika
samostatných úsecích. Od severu je první část PPO vedena podél ulice Janáčkovo
nábřeží u ulice Malátova. U objektu VRV vede PPO kolmo přes Nábřežní ulici a
dále po ní k Jiráskovu mostu. Od Palackého mostu je PPO vedena jižním směrem
ulicí Hořejší nábřeží za ulici Na bělidle. Poslední jižní část PPO je vedena
severně a jižně od železničního mostu po nábřežní hraně břehu Vltavy.
U ulice Malátova dojde k prodloužení linie PPO. U objektu VRV
se ponechává pouze linie PPO vedená kolmo přes Nábřežní ulici. Na severní
straně podjezdu u Palackého mostu nová linie PPO uzavírá ulici Nábřežní. Dále
je na jižní straně prodloužena linie PPO. Nová linie PPO přehrazuje ulice
Jindřicha Plachty a Vltavskou. Od ulice Vltavská jižním směrem vede
v trase oplocení dětských hřišť nová linie PPO k ulici Pivovarská. Odtud je vedena západním směrem
k Hořejšímu nábřeží a dále podél jeho východní strany k železničnímu
mostu. Od železničního mostu vede linie PPO v ulici Hořejší nábřeží.
MČ Praha 4
Protipovodňová
ochrana (dále PPO) je podle ÚPn vedena v několika samostatných úsecích. V
severní části území je PPO vedena od úrovně plaveckého stadionu Podolí jižním
směrem po západní straně ulice Podolské nábřeží a dále po západní straně
Modřanské. Další úsek PPO je vede po obou březích Kunratického potoka před jeho
zatrubněnou částí. Jižně od Kunratického potoka jsou chráněny dva podchody pod
Modřanskou ulicí a dále je ochraňován objekt Branických ledáren. Linie PPO vede
mezi Modřanskou ulicí a železničním tělesem a dále jsou chráněny podchody pod
stávají železniční tratí (v ul. V Náklích, Teplovodní kanál VDUP a podchod,
železniční most v Chuchelské ulici). Další úsek PPO je veden před
zatrubněnou části Zátišského potoka.
Změna rozsahu
v tomto úseku spočívá v úpravě.
Nově je linie
PPO vedena podél stávajících zemních těles tramvaje a železniční trati. Na
severní straně tvoří novou linii PPO stávající tramvajové tělesa u Modřanské
ulice. Linie PPO je převedena ochrannou hrázkou na těleso železniční trati,
jehož zemní val tvoří novou linii PPO až na jižní hranici městské části. Dále
je upraven úsek PPO před zatrubněnou části Kunratického potoka. Součástí PPO je
ochrana podchodů pod stávající železniční tratí. Byla v celém rozsahu
zrušena linie PPO před zatrubněnou části Zátišského potoka.
MČ Praha 1
Linie
protipovodňových opatření u Dvořákova nábřeží a nábřeží Ludvíka Svobody v
územním plánu vede průběžně po hraně chodníku. Změna rozsahu v tomto úseku
spočívá v prodloužení této linie východním směrem za ulici Holbova a podél
části Těšnovského tunelu. V západní části vede linie protipovodňového
opatření kolmo na nábřeží do ulice Lannova a podél jejího severního okraje přes
ulici Nové mlýny k Revoluční ulici, kde je ukončena.
Západně od ulice
Revoluční je linie vedena při ulici Hradební. Linie protipovodňového opatření
zde navazuje na I. etapu protipovodňové ochrany, vybudované již dříve. Ta je
v této části zakreslena do změny dle skutečného provedení.
Dalším úsekem
protipovodňové ochrany na Praze 1 je ochrana Malé Strany v úseku od Říční
ulice po Mánesův most. Původní linie je v jižní části mezi Říční ulicí a
Karlovým mostem vedena po břehu Vltavy. Ve změně územního plánu je v této
části oddálena od břehu a vede podél ulice U Sovových mlýnů za Lichtenštejnským
palácem ke Karlovu mostu.
Další úsek od
Karlova mostu k mostu Mánesovu je původní linie vedena po břehu Vltavy, od
kterého se vzdaluje za Hergetovou cihelnou. Nově navržená ochrana původní linii
sleduje od Karlova mostu až k ulici Cihelná. Odtud vede oproti původní
linii blíže k Vltavě.
MČ Praha 2
Linie
protipovodňových opatření (dále PPO) je podle ÚPn vedena ve třech samostatných
částech. V severní části je linie PPO vedena od ulice Na Poříčním právu po
nábřežní zdi u ulice Rašínovo nábřeží až k železničnímu mostu. Jižně od
železničního mostu je linie PPO vedena od ulice Libušina jižním směrem
s přerušením u ulice Libušina až k ulici Na Libušince. V ostatních
částech tohoto území je protipovodňová ochrana zajištěna stávajícími nábřežními
zdmi Vltavy.
Původní linie
PPO je s ohledem na skutečný rozsah záplav a v souladu se schváleným
usnesením Rady hl. m. Prahy zrušena v celém rozsahu a nové linie PPO
se nenavrhují.
MČ Praha 7
Protipovodňová
opatření mezi podjezdem u železniční stanice Praha Bubeneč na rozmezí mezi MČ
Praha 6 a Praha 7 a ulicí Partyzánskou u železniční stanice Praha
Holešovice je v územním plánu orientována na uzávěry podjezdů pod tělesem
železnice a tak vyznačována. Mezi ulicí Partyzánskou a Mostem Barikádníků je
vedena linie protipovodňových opatření u bývalé panelárny a u ulice Pod drahou.
Změna rozsahu protipovodňové ochrany těchto oblastí spočívá ve vedení průběžné
linie protipovodňových opatření od podjezdu u železniční stanice Praha
Bubeneč podél tělesa násypu železniční trati s hrazením podjezdů k
Partyzánské ulici a v dílčí změně linie protipovodňových opatření u ulice
Pod drahou ochrannou zdí, mobilním hrazením a nízkou zemní hrází. Linie
protipovodňové ochrany v prostoru bývalé panelárny, která bude zajišťována
individuálně, je výrazněji korigována ve východní části.
Linie
protipovodňových opatření mezi Mostem Barikádníků a Libeňským mostem:
Změna a rozsah protipovodňové ochrany spočívá v jejím vedení od mostu
Barikádníků k železničnímu mostu, ulicí Varhulíkovou s dílčí změnou
původní trasy, dále ulicí U vody a původní trasou ulicí Jankovcovou
k ulici Přívozní. Odtud změna linie protipovodňových opatření
přechází na pozemek přístavu, je vedena podél jeho bazénu, v křížení
se stávající vlečkou se lomí a je vedena podle vlečky k Libeňskému
mostu. Na tuto linii protipovodňových opatření, zajišťovanou z prostředků
města, navazuje v prostoru mezi ulicí Varhulíkovou a Jankovcovou nová
individuálně zajišťovaná protipovodňová ochrana a v prostoru Holešovického
přístavu nová individuálně zajišťovaná protipovodňová ochrana kosy
Holešovického přístavu ukončená u Libeňského mostu.
Linie
protipovodňové ochrany mezi Libeňským mostem a Hlávkovým mostem:
Změna linie a rozsahu protipovodňových opatření vychází z aktuálního stavu
území v prostoru Libeňského mostu, kde navazuje na objekt Lighthouse,
který tvoří část linie, pokračuje směrem k Jankovcově ulici, k ulici
na Maninách, kde přechází na břehovou hranu, po které vede k Negrelliho
viaduktu. Za Negrelliho viaduktem vede po břehové hraně k rampě pro pěší
u Hlávkova mostu kde končí. U Hlávkova mostu je hrazen podchod pro pěší.
Nová
individuelně zajišťovaná linie protipovodňových opatření je vymezena na ostrově
Štvanice západně od Hlávkova mostu.
Linie
protipovodňových opatření na pravém břehu Vltavy je v územním plánu vedena
podél ulice Povltavská. Na území Prahy 7 zasahuje pouze její malá část. Změna
linie protipovodňového opatření spočívá v její vedení dle schváleného
usnesení RHMP ve stopě stávajícího protipovodňového opatření až k nájezdu
na most Barikádníků. Zde přechází trasu Městského okruhu a je zavázána do
nájezdové rampy na mostu Barikádníků.
MČ Praha 8
Linie
protipovodňových opatření u Rohanského nábřeží je v územním plánu vedena jako
průběžná mezi Hlávkovým mostem a Negerelliho viaduktem po hraně nábřežní zdi.
Změna rozsahu v tomto úseku spočívá ve jejím zkrácení a zakotvením do
terasy hotelu Hilton. Další úsek není veden po nábřežní hraně, ale vede od
hotelu Hilton k Negerelliho viaduktu podél Rohanského nábřeží.
V dalším úseku
mezi Negerelliho viaduktem a Libeňským mostem je linie ochrany zavázána na obou
koncích do opěr mostů. Oproti původnímu vedení má nová linie plynulejší průběh.
V první části jsou původní i nová linie vedeny v blízkosti,
v dalším průběhu se nová linie více přibližuje ke korytu Vltavy.
Největší změna
je v úseku od Libeňského mostu k ulici U Českých loděnic. Původní
linie protipovodňového opatření je vedena podél ulice Zenklova k Elznicovu
náměstí. Dále je ochrana vedena oboustranně podél Rokytky přibližně
k ulici Pivovarnická. Nová linie vede od Libeňského mostu, kde navazuje na
jeho násep a pokračuje ke stávající zahrádkářské kolonii. Odtud se stáčí
výchovním směrem k Českým loděnicím a podél jejich areálu vede
k místu stávajícího uzávěru vjezdu do přístaviště a dále
k protipovodňovému uzávěru Rokytky. Dále přechází ulici U Českých loděnic
a je ukončena v Thomayerových sadech.
Linie
protipovodňové ochrany v severní části Prahy 8 na Pelc – Tyrolce je vedena
podél jižního okraje areálu MFF a dále podél ulice Povltavská až k jejímu
křížení s ulicí V Holešovičkách. Úprava ve změně spočívá v tom,
že linie protipovodňové ochrany je vedena jižněji od areálu MFF podél ulice Povltavská a dále se odklání od ulice Povltavská a vede směrem
severním podél západní hranice areálu MFF, kde je ukončena na hranici
záplavového území.
Koleje MFF nad
ulicí V Holešovičkách a plochy pro další rozvoj VŠ v této poloze jsou
navrženy k individuelní ochraně.
MČ Praha 6
Změnu rozsahu
protipovodňových opatření obsažených v územním plánu představuje nové
protipovodňové opatření uzavřením pojezdu pod železniční tratí v prostoru
připojení ulice Pod Paťankou na Podbabskou
Linie protipovodňových
opatření na Císařském ostrově u Ústřední čistírny odpadních vod v územním plánu
doplňuje stávající hráz pouze v místech, kde došlo k jejímu
sesednutí. Změna linie ochrany ÚČOV je vedená dle schváleného usnesení RHMP ve
stopě stávající ochranné hráze.
MČ Praha
-Troja
Linie
protipovodňových opatření je v územním plánu vedena podél ulice Povltavská a
ulice Pod Lisem, kde ochraňuje stávající zástavbu. Změna linie protipovodňového
opatření spočívá v jejím vedení dle schváleného usnesení RHMP.
V jižní části vede ve stopě stávajícího protipovodňového opatření a
pokračuje západním směrem a dále se lomí směrem severním a tvoří ochranu trasy
městského okruhu. Odtud pokračuje k ulici Pod Havránkou, ve které je
ukončena na hranici záplavového území.
Na tuto linii
protipovodňových opatření, zajišťovanou z prostředků města, navazuje
v prostoru ulice Pod Havránkou nová individuálně zajišťovaná
protipovodňová ochrana Trojského zámku, ukončená na hranici záplavového území
v ulici U Trojského zámku.
Změna se týká
zastavitelných i nezastavitelných území – viz tabulka:
|
|
Úpn před změnou Z 0720 |
změna Z 0720 |
rozdíl |
|
|
zastavitelné
(m2) |
10 445 714,56 |
10 375 159,31 |
úbytek
|
70
555,25 |
|
nezastavitelné
(m2) |
20 238 589,63 |
20 309 144,88 |
přírůstek
|
70
555,25 |
|
celkem |
30 684 304,19 |
30 684 304,19 |
|
|
V několika
lokalitách dochází k redukci zastavitelného území či jeho
překvalifikování, v několika případech je naopak zastavitelné území
díky navrhovaným protipovodňovým opatřením převážně individuálního
charakteru rozšiřováno, což se týká zejména předpolí Libeňského mostu a střední
kosy libeňské a holešovické.
Zbraslav,
Radotín, Velká Chuchle, Praha 5
V této
části Prahy nejsou navrženy žádné změny zásadně ovlivňující přírodní parky,
zvláště chráněná území, jejich ochranná pásma a prvky ÚSES. Dílčí změny
funkčních ploch v nadregionálním biokoridoru Vltavy a biocentrech na něm
vložených znamenají zamezení možnosti rozvoje stávajících objektů, případně
snížení možnosti intenzivního využití těchto území (např. v rámci funkce
SO). Je navržena změna funkčních ploch LR do kategorie ZN, výjimkou jsou
stávající lesní porosty v prostoru přírodní památky Krňák.
Rozsáhlé změny
funkčních ploch v nivě Berounky spojené s vytvořením rekreačního
zázemí pro Prahu jsou umístěny tak, aby nebylo nutno měnit ÚSES. Navržené vodní
prvky sice výrazně mění dosavadní ráz krajiny, avšak oproti dnešní, uniformně
působící a převažující orné půdě mohou znamenat pozitivum z hlediska
ochrany přírody a krajiny. Vhodným doplněním středními a vysokými formami
zeleně za respektování podmínek protipovodňové ochrany dojde k zvýšení
diverzity prostředí a tím i ekologické stability území.
Praha 4 a
Praha 12
V této
části Prahy nejsou navrženy žádné změny zásadně ovlivňující přírodní parky,
zvláště chráněná území, jejich ochranná pásma a prvky ÚSES. Dílčí změny
funkčních ploch (resp. kódů v rámci funkce SO) v nadregionálním
biokoridoru Vltavy znamenají snížení možnosti intenzivního využití dotčených
území. Hranice ÚSES není měněna.
Praha 1 ,
Praha 2
V této
části Prahy nejsou navrženy žádné změny zásadně ovlivňující přírodní parky,
zvláště chráněná území, jejich ochranná pásma a prvky ÚSES. Dílčí změny
funkčních ploch v nadregionálním biokoridoru Vltavy se vesměs týkají
stávajících objektů – půjde o stávající stavby nyní zahrnuté do nerozvojových
území. Hranice ÚSES není měněna.
Praha 8
Změna č. 720
představuje větší počet dílčích změn funkčních ploch v území mezi Vltavou
na straně jedné a zástavbou Karlín, resp. Libně na straně druhé. S tím
souvisí i rozsáhlejší změna hranice regionálního biocentra ÚSES R2/20 “Rohanský
ostrov” a navazující části nadregionálního biokoridoru v prostoru tzv.
libeňských kos. Součástí je i směrová korekce vodního prvku v biocentru.
Výše zmiňované změny vycházejí z US Maniny – Dolní Libeň – Invalidovna,
resp. plánu ÚSES zpracovaného v rámci této US. V souladu s tímto
materiálem je i vyjmutí rozvojových ploch SO z ÚSES. Stávajícící loděnice
na východnější kose zůstává beze změny. Plochy SO jsou pojímány jako plochy
zeleně umožňující sportovně-rekreační využití bez větších nároků na vybavenost.
Přírodní parky, zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma nejsou dotčena.
Praha 7,
Praha 6 a Troja
Se změnami
funkčních ploch navrženými v rámci změny č. 720 souvisí pouze jedna dílčí
změna hranic ÚSES. Týká se prostoru jižně od ulice Povltavské, useku mezi
Trojským zámkem a tramvajovým mostem, kde je hranice nadregionálního
biokoridoru Vltavy posunuta jižněji – na linii nové protipovodňové ochrany
Tróji. Dále pak se mění možnosti využití ploch v rámci dotčených prvků
ÚSES směrem ke snížení intenzity, případně potvrzují stávající aktivity bez
možnosti dalšího rozvoje. Změny
na Císařském ostrově zahrnují změnu SP na SO5 v prostoru jezdeckého areálu
(potvrzení stavu bez možnosti rozvoje) a zmenšení sousední funkce SO ve
prospěch ZN, dále pak změna DPR na ZN v prostoru rušené vlečky na severní
části východní kosy Holešovického přístavu a změna
VON na PP a SO1 v místě bývalého ramena Vltavy v Tróji. Ostatní dílčí
změny, nejsou zásadního významu, včetně několika drobnějších v přírodním
parku Draháň - Trója. Stejně tak nebudou významně ovlivněna ani zvláště
chráněná území a jejich ochranná pásma s výjimkou změny PZA na PP na okraji
přírodní památky Královská obora. Tuto změnu lze z pohledu ochrany přírody
a krajiny označit za pozitivní.
1/TY/56 – změna tvaru, rozsahu a polohy protipov. opatření
42/SR/56 - nová VPS, rozšíření celoměstského rekreačního areálu
43/SR/56 - nová VPS, rozšíření celoměstského rekreačního areálu 5/TE/8 – změna
tvaru plochy rozvodny 75/TY/56 - nová VPS, vodní plochy pro rekreaci
75/TY/56 - nová VPS, vodní plochy pro rekreaci včetně odtoku
15/DK/56
– ruší se, Zbraslav - Lahovický most
přes Berounku včetně kom. rozštěpu
15/DK/42 – ruší se, Radotín - Lahovický most přes Berounku včetně kom. rozštěpu
2/TY/42 – změna tvaru, rozsahu a polohy protipov. opatření
25/TY/42 - vodní plochy pro rekreaci - úprava plochy stávající veřejně
prospěšné stavby
36/SR/42 – celoměstský rekreační areál v k.ú. Radotín– úprava ploch stávajících
veřejně prospěšných staveb
37/SR/42 – celoměstský rekreační areál v k.ú. Radotín – úprava ploch
stávajících veřejně prospěšných staveb
42/SR/42 – nová VPS, rozšíření celoměstského rekreačního areálu
43/SR/42 - nová VPS, rozšíření celoměstského rekreačního areálu
46/SR/42 – nová VPS, rozšíření celoměstského rekreačního areálu
74/TY/42 - nová VPS, vodní plochy pro rekreaci
75/TY/42 - nová VPS, vodní plochy pro rekreaci včetně odtoku
76/TY/42 – nová VPS, sportovní a rekreační přístav Radotín
77/TY/42 – nová VPS, proplachovací kanál ochranného přístavu
Radotín
1/TY/54 – změna tvaru, rozsahu a polohy protipov. opatření
42/SR/54 - nová VPS, rozšíření celoměstského rekreačního
areálu
43/SR/54 – nová VPS, rozšíření celoměstského rekreačního areálu
75/TY/54 - nová VPS, vodní plochy pro rekreaci
1/TY/12 – změna tvaru, rozsahu a polohy protipov. opatření
1/TY/4 – změna tvaru, rozsahu a polohy protipov. opatření
1/TY/5 – změna tvaru, rozsahu a polohy protipov. opatření
1/TY/2 – ruší se
1/TY/1 – změna tvaru rozsahu a polohy protipov. opatření
1/TY/7 – změna tvaru rozsahu a polohy protipov. opatření
2/SR/7 – změna tvaru plochy sloužící oddechu
13/ZP/7 – nová VPS, nová parková plocha u Ortenova nám.
47/DK/7– korekce tvaru mostu Holešovice – Karlín
94/DK/7 - nová VPS, obnova Libeňského mostu
9/TT/7 – nová VPS, napojení zdroje EHOL na PTS
40/TY/8 – změna tvaru vodních ploch
1/TY/8 – změna tvaru, rozsahu a polohy protipov. opatření
3/TY/8 – ruší se, je nahrazena jiným řešením protipov. opatření
5/TE/8 – změna tvaru plochy rozvodny
36/TK/8 – ruší se, nahrazeno novým řešením retenční nádrže
49/TK/8 – nová VPS, nová plocha retenční nádrže Karlín
50/TK/8 – nová VPS, nová poloha retenční nádrže Libeň
5/TT/8 – trasa tepel. napaječe z velké části zrušena,
nahrazena novým tepelným vedením
8/TT/8 – nová VPS, tepelný napaječ Rohanský ostrov
9/TT/8 - nová VPS, napojení zdroje EHOL na PTS
47/DK/8 – korekce tvaru mostu Holešovice – Karlín
74/DK/8 - změna polohy propojení Novovysočanská - Švábky
91/DK/8 – nová VPS, jižní obchvat Libně
92/DK/8 – nová VPS, rekonstrukce Sokolovské s tramvají
93/DK/8 – nová VPS, nová veřejná komunikace, propojení Karlína a Invalidovny
38/DK/8 –změna polohy a doplnění Pobřežní IV
94/DK/8 – nová VPS, obnova Libeňského mostu
12/DT/8 - změna polohy, úprava tramvajové trati u Invalidovny
12/DK/8 – Pobřežní III – Karlín, změna tvaru
14/ZP/8 – nová VPS, nová parková plocha při Pobřežní na Maninách
15/ZP/8 – nová VPS, nová parková plocha v bývalém areálu Libeňských
loděnic
16/ZP/8 – nová VPS, nová parková plocha pokračování Kaizlových sadů -jih
17/ZP/8 – nová VPS, nová parková plocha při Libeňském mostě –jih
18/ZP/8 – nová VPS, nová parková plocha při Libeňském mostě - sever
19/ZP/8 – nová VPS, nová parková plocha pokračování Kaizlových sadů - sever
1/TY/50 – změna tvaru rozsahu a polohy protipov. opatření
8/SR/50 – ruší se
15/SR/50 – sloučení s plochou pro sport
20/SR/50 – změna tvaru
22/SR/50 – změna tvaru
24/SR/50 – ruší se
30/TY/50 – ruší se vodní plocha
42/DP/50 – nová VPS, nová plocha parkoviště
1/TY/6 – změna tvaru rozsahu a polohy protipov. opatření
Asanace
a asanační úpravy nejsou navrhovány
Změna vyžaduje
zábor ZPF uvnitř současně zastavěného území (PSZ a PZO na ZN, PZO na ZN a PZA
na PP).
V prostoru
Lahovice, Radotín, Zbraslav a Lipence si navrhovaná změna vyžádá výrazné
zvětšení plochy záborů ZPF oproti ÚPn mimo současně zastavěné území především
pro zeleň ( cca 209 ha). Zároveň dojde ke zvětšení plochy záborů pro zastavěné
plochy (jedná se o plochy VOP, které budou nejprve vytěženy, cca 81 ha) a ke
změně kategorie záborů ze záborů pro zeleň na zábor pro zastavěné plochy a
naopak, cca 20 ha). Budou dotčeny všechny třídy ochrany ZPF, v největší
míře I.třída ochrany ( cca 252 ha).
|
Zábor pro |
BPEJ |
Tř. ochrany |
Plocha (ha) |
|
zeleň |
2.56.00 2.57.00 2.13.00 2.22.12 2.22.13 2.40.67 |
I. II. III. IV. V. V. |
181,08 9,50 6,25 0,23 10,35 5,01 |
|
Zastavěné plochy |
2.56.00 2.22.13 2.40.67 |
I. V. V. |
72,62 0,2 8,05 |
|
Ze záborů pro zastavěné plochy na zábor pro
zeleň |
2.13.00 2.40.67 |
III. V. |
0,62 13,56 |
|
Ze záborů pro zeleň na zábor pro zastavěné
plochy |
2.56.00 2.40.67 |
I. V. |
0,6 5,88 |
Regulativy
funkčního využití jsou uvedeny ve vyhlášce hl. m. Prahy č. 32/1999 Sb. o
závazné části územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy ve znění pozdějších
předpisů.
Ve vyhlášce
hlavního města Prahy o závazné části územního plánu sídelního útvaru hlavního
města Prahy č. 32/1999 Sb. HMP jsou navrženy následující změny:
V příloze
č. 1, oddílu 2, Urbanistická koncepce se do odstavce 10, písmene e) vkládá
druhá věta, která zní:
Nový přístav v Radotíně bude určen výhradně pro
sportovní a rekreační lodě, nebude mít charakter nákladního přístavu. Zároveň
však bude, v případě nenadálých událostí na toku a při povodňových
průtocích, plnit funkci ochrannou.
V příloze
č. 1, oddílu 6, Prostorové uspořádání se nově vkládají odstavce 10 – 12, které
zní:
(10) Území,
kde je z hlediska limitů rozvoje možné pouze zachování stávajících staveb
bez možnosti další stavební činnosti, jsou označena jako „nerozvojová území“.
(11)
V nerozvojových územích u stávajících trvalých staveb, kolaudovaných ke
dni nabytí účinnosti vyhlášky, mohou být prováděny úpravy za předpokladu, že
nedojde ke zvětšení zastavěné plochy ani objemu stavby.
Výjimečně
přípustné jsou nástavby 1 podlaží, zvětšení stávajícího půdorysu stavby (max. o
15%, nejvýše však o 100 m2) oproti stavu kolaudovanému ke dni
nabytí účinnosti tohoto schváleného plánu. Změny v užívání jsou výjimečně
přípustné.
(12) V nerozvojových
záplavových územích je výjimečně přípustné umisťování doplňkových staveb
a nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury.
(13) Nerozvojová území jsou vymezena
překryvným značením ve výkresu č. 4. schváleného plánu.
V příloze č. 1, oddílu 9, Záplavová
území se stávající text ruší a nahrazuje textem, který zní:
(1)Na vodních tocích Vltavě a Berounce je vymezeno záplavové
území nejvyšší zaznamenané přirozené povodně
( srpen 2002)14), a aktivní zóna pro průtoky s periodicitou 100 let. Na
drobných vodních tocích jsou vodoprávním úřadem stanovena záplavová území pro průtoky které se
vyskytují při přirozené povodni s periodicitou 100 let..
(2) Záplavová území
se dělí na :
A)
určená k ochraně
A 1 ) - zajišťované městem
A
2 ) - zajišťované
individuálně
B)
neprůtočná
C)
průtočná
D) aktivní
zónu
(3)V záplavovém území určeném k ochraně:
a) se mohou
umisťovat všechny stavby v souladu s funkčním využitím ve smyslu
legendy schváleného plánu. Stavby však mohou být realizovány následně po
realizaci ucelené části (v rozsahu
stanoveném vodoprávním úřadem) trvalých a zajištění mobilních protipovodňových
opatření proti průtokům ve vodním toku, včetně zařízení proti zaplavení
odpadními a srážkovými vodami.
b) výjimečně
přípustná je realizace staveb přípustných v záplavovém území určeném
k ochraně souběžně s ucelenou částí protipovodňové ochrany,
v rozsahu stanoveném vodoprávním úřadem, pokud je ucelená část
protipovodňové ochrany součástí povolované stavby.
(4) V záplavovém území
neprůtočném :
a) lze
připustit pouze dostavbu stavebních mezer v souladu s funkčním využitím
ve smyslu legendy schváleného plánu pokud splňují omezení z odstavců (4)
c-d a nezbytné doplňkové stavby pro zajištění provozu sportovišť, rekreačních
ploch a ZOO.
b) mimo území
přístavu jsou výjimečně přípustné krátkodobé deponie materiálu určeného k přímé
nakládce na loď a na návaznou dopravu
c) se nesmí
umisťovat stavby pro bydlení, školství, zdravotnictví, a sociální péči, určené pro
zaměstnávání osob s těžkým zdravotním postižením, pro státní a městskou správu, pro
integrovaný záchranný systém, archivů, depozitářů uměleckých děl, knihoven,
civilní ochrany, skládky odpadu nebo jiného materiálu, stavby pro uskladnění
látek ohrožujících životní prostředí, pracující s jaderným materiálem, pro
živočišnou výrobu, stavby dočasné11 s výjimkou
dočasných staveb zařízení staveniště pro stavby v tomto území povolené a
časově omezené jejich dobou výstavby a stavby a plochy pro skladování
potravin. Dále se nesmí umisťovat čerpací stanice pohonných hmot (s výjimkou čerpacích stanic, které slouží
výhradně pro zásobování lodní dopravy pohonnými hmotami13)), stanice a
nadzemní objekty Metra, hromadné podzemní garáže, čistírny odpadních vod,
veterinární kliniky, stavby pro výrobu při níž vznikají nebo se používají látky
znečišťující životní prostředí, zařízení k likvidaci odpadu, sběrné dvory,
sklady a skládky rozpustných a snadno rozplavitelných materiálů, hřbitovy, plochy pro pohřbívání zvířat.
d) se nesmí
provádět úpravy terénu způsobem zhoršujícím odtokové poměry
(5) V záplavovém území
průtočném :
a) se nesmí
umisťovat stavby ani dočasné s výjimkou staveb sloužících k údržbě vodních
ploch nebo k provozním účelům správce vodních toků a ploch, stavby objektů
a zařízení jejichž provoz a využití jsou vázány na vodní plochy (jezy, vodní
elektrárny, plavební komory,, odběrné objekty a pod. ), staveb systému
protipovodňové ochrany. Výjimečně lze umístit stavby přístavů, a zařízení
sloužících vodní dopravě, liniové stavby
( komunikace , inženýrské sítě) a nezbytné doplňkové stavby pro zajištění provozu sportovišť,
rekreačních ploch a ZOO a krátkodobé deponie materiálu určeného k přímé
nakládce na loď a na návaznou dopravu
b) dále je
zakázáno provádět terénní úpravy a výsadby souvislých ploch nízké zeleně
zhoršující odtok povrchových vod, těžit zeminu a nerosty způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod, skladovat
rozpustný a rozplavitelný materiál,předměty a látky ohrožující životní
prostředí, zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná zařízení, stavby a plochy pro
skladování potravin.
(6) V aktivní zóně záplavového území jsou požadavky na
umisťování staveb stanoveny
zvláštními právními předpisy 10
(7) Stavebně technické podmínky pro stavby
v záplavových územích dle článku (1) stanoví zvláštní právní předpis 11
(8) V území určeném k ochraně je režim povolování
staveb a evakuace osob stanoven zvláštními právními předpisy 11,12
(9) Vodní toky,
plochy a záplavová území jsou vymezena
ve výkresech č. 4 a 9, kategorie záplavových
území ve výkrese č. 33 schváleného plánu..
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
10 Zákon č.254 / 2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), vyhláška č.
26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu
v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
11 Vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o
obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve
znění pozdějších předpisů
12 Vyhláška
Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech
k zabezpečení integrovaného záchranného systému
13
Zákon
254/2001 Sb., Vodní zákon - §7, odst. 3.
14 Rozsah záplavových území bude periodicky po 2 letech
aktualizován novým výpočtem, zejména v návaznosti na změny terénu, hloubky toku
a rozsah protipovodňových opatření
V příloze č. 1, oddílu 13,
Podmíněnost staveb se stávající odst. 10 přečísluje na odst. 12 a nově se
vkládají odst. 10 a 11, které zní:
(10) Transformace
panelárny WOLF, Holešovice je podmíněna rekultivací celého území mezi
Vltavou a železničním tělesem a realizací veřejně prospěšné stavby pro sport a
rekreaci v ploše SO 1.
(11) Výstavba
v území na Maninách a v předpolí Libeňského mostu je podmíněna
výstavbou komunikace Pobřežní III. i IV.
V příloze č. 1, se oddíly 15 a 16 přečíslují na 16 a
17, nově se vkládá oddíl 15, Velká území rekreace, který zní:
Oddíl 15
Velké území
rekreace
(1) Uspořádání funkčního využití ve velkých
územích rekreace je směrné, s výjimkou nadřazených celoměstských systémů
(zahrnující územní systém ekologické stability, celoměstský systém zeleně,
stavby systému dopravy a technického vybavení), jejichž průběh a trasy mohou
být, při zachování původně navržených parametrů a po dohodě s příslušným
dotčeným orgánem státní správy, projednaným územně plánovacím podkladem
upřesněny.
(2)
Úprava funkčního využití v rámci velkých území rekreace je podmíněna
pořízením podrobnějšího podkladu.
(3) Velká
území rekreace jsou vymezena ve výkrese č. 4 schváleného plánu.
V příloze č. 1, oddílu 17,
Vymezení některých pojmů se nově vkládají odst. 28 – 30, které zní:
(28) Stavební
mezera je nezastavěné místo ve stávající souvislé zástavbě,
charakterizované tím, že se jedná v poměru ke stávajícím objektům o plošně
malou chybějící část zástavby (zpravidla oproti plánu nerealizovanou), jejíž
zastavovací schéma je z okolní struktury zřejmé.
(29) Doplňková stavba pro
zajištění provozu sportovišť, rekreačních ploch a ZOO v záplavovém území
průtočném a neprůtočném je přízemní nepodsklepená stavba o ploše do 100m2 a výšce stavby do 4,5 m. Doplňkovou stavbou se rozumí nezbytné stavby dopravní a
technické infrastruktury sloužící hlavní funkci.
(30) Q2002
je v dokumentaci Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy z důvodu
lepší představivosti označován kulminační průtok Vltavy a Berounky
dosažený v srpnu 2002
Změny
v příloze č. 1 oddílu 9 vyhlášky č. 32/1999 Sb. HMP O závazné části
územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy ve znění pozdějších
předpisů, vyvolávají změnu vyhlášky č. 26/1999 Sb. HMP O obecně technických požadavcích
na výstavbu v hl. m. Praze, která bude projednána v samostatném
režimu.
|
K.Ú.KARLÍN |
|
|
K.Ú.LIBEŇ |
||
|
|
SVM |
F4 |
|
SVM |
G3 |
|
|
SMJ |
I5 |
|
|
|
|
|
OC |
G8 |
|
SMJ |
I1 |
|
|
SVM |
H3 |
|
OV |
G8 |
|
|
OC |
G8 |
|
SMJ |
I1 |
|
|
SVM |
H3 |
|
SVM |
H3 |
|
|
SVM |
H3 |
|
SMJ |
I1 |
|
|
|
|
|
SMJ |
I1 |
|
|
SVM |
G3 |
|
SVM |
G5 |
|
|
SVM |
G3 |
|
SVM |
G4 |
|
|
ZOS |
H0 |
|
SVM |
G4 |
|
|
SVO |
H0 |
|
ZAD |
H0 |
|
|
SVM |
H1 |
|
ZAD |
H0 |
|
|
SVM |
H1 |
|
|
|
|
|
ZOS |
G0 |
|
OC |
E9 |
|
|
SVM |
G4 |
|
SVM |
E5 |
|
|
SVM |
F3 |
|
ZAD |
G0 |
|
|
SVM |
G3 |
|
|
|
|
|
SVM |
H1 |
|
|
|
|
|
OV |
G8 |
|
|
|
|
|
OC |
G8 |
|
|
|
|
|
SVM |
E5 |
|
|
|
|
|
SVM |
E1 |
|
|
|
|
|
SVM |
E1 |
|
|
|
|
|
ZAD |
E0 |
|
|
|
|
K.Ú. HOLEŠOVICE |
K.Ú.TROJA |
||||
|
|
SVM |
E1 |
|
|
|
|
|
SVM |
H1 |
|
OV |
B9 |
|
|
SVM |
D7 |
|
SVO |
DO |
|
|
SVO |
D0 |
|
|
|
|
|
SVM |
H4 |
|
|
|
|
|
SVO |
H0 |
|
|
|
|
|
SVM |
F4 |
|
|
|
|
|
ZOS |
K |
|
|
|
Troja
OC – B8– Podhoří
– míra využití území se pro nerozvojové území ruší
SVO - D0 jižně od ZOO se ruší
Bubeneč
SVO – D0 se ruší
ZOS - C se ruší
Holešovice
sever - SVO - D1
se ruší