Číslo
změny: Z 0261/02
Katastrální
území: Holešovice
Parcelní
číslo: 2137/5 část, prostor bývalého Stalinova pomníku
Předmět změny
Změna představuje redukci nezastavitelných ploch.
Navržená
změna využití území je z funkčního hlediska jednou z možných variant
využití prostorů pod bývalým pomníkem. Protože funkce umisťovaná ve stávajících
podzemních prostorách má dopady na povrch, je podmíněna změnou územního plánu.
Hmotové řešení nadzemní části je z hlediska zásahů do panoramatu přijatelné.
Rozsah
funkční plochy ZKC je oproti zadání redukován pouze na nadzemní část stavby a
její bezprostřední okolí. Ostatní plochy, kde dochází pouze k využití
podzemních prostorů bez vztahu k povrchům, je ponechán pro funkci
historické parky a zahrady, tím je minimalizován zásah do parkové zeleně, která
je významným rekreačním zázemím Pražanů v přímé vazbě na centrální oblast
města.
Z dopravního hlediska je změna přípustná pouze ve
variantě zásobování tunelem (var.A), a to zároveň s uvedením oceanária do
provozu. Varianty zásobování elektromobily a nebo klasickými dodávkami po
parkových cestách jsou nepřijatelné. Trasu tunelu je třeba modifikovat tak, aby
znamenala co nejmenší zásah do zeleně. Z hledisek provozu a údržby
doporučujeme řešit nástup návštěvníků od nábřeží eskalátory zapuštěnými do
svahu Letné.
Navrhované řešení znamená lokální zásah do ploch, které jsou součástí celoměstského systému zeleně. Návrh zástavby přináší dílčí rozvoj zeleně (na střešní konstrukci) a rehabilitaci navazujících stávajících ploch.
Dle vyhlášky č.32/1999 o závazné části ÚPn hl. m. Prahy ve znění pozdějších předpisů není v historických zahradách a parcích umožněno umístění vozidlových komunikací ani jako výjimečně přípustného funkčního využití. Vzhledem ke skutečnosti, že samostatná funkční plocha kultury a církve – ZKC je umístěna uprostřed parku, její zpřístupnění zásobovací dopravou po povrchu je v rozporu s výše zmíněnou vyhláškou. Příjezd zásobovací dopravy nelze umožnit ani po účelové komunikaci, která slouží pouze stavbám a zařízením uspokojujícím potřeby území vymezeného danou funkcí, ke které se komunikace účelové vztahují. Tou se rozumí plocha zeleně historické zahrady a parky - PP, nikoli území kultury a církve. Z této skutečnosti vyplývá, že v souladu se závaznou částí ÚPn je možné pouze umístění zásobovací dopravy do podzemí.
Z hlediska ochrany přírody a krajiny se využití
vlastního prostoru bývalého Stalinova pomníku (včetně stávajících podzemních
prostor) pro funkci ZKC jeví jako akceptovatelné. V dálkových pohledech se
nový objekt nebude výrazně uplatňovat.
Problematická je ale obsluha oceanária a to nejen
staveništní dopravou v době přestavby podzemních prostor a realizace
nadzemní části, ale i následně v době vlastního provozu nově vzniklého
objektu. Povrchový provoz parkem není možný (viz výše) a ani není
s ohledem na rekreační funkci Letenských sadů vhodný. Realizace tunelu
v naznačené trase však vyžaduje zásah do kvalitních, vzrostlých dřevin.
Z předložených variant umístění eskalátorů
jednoznačně preferujeme zakrytou podobu, která se nebude uplatňovat
v dálkových pohledech a která nebude zároveň přerušovat ve svazích
vymezený regionální biokoridor územního systému ekologické stability (ÚSES).
S tímto řešením spojená likvidace dřevin představuje (s ohledem na
druhovou skladbu porostů) ještě přijatelný zásah. Podmínkou je doplnění porostů
stanovištně a geograficky vhodnými dřevinami. Tato kvalitativní proměna by byla
potřebná i v okolních porostech.
Z hlediska geologie je třeba upozornit na rizika,
která se mohou objevit při realizaci uvažované investice. Vzhledem k
poměrně rozsáhlým podzemním úpravám stávajícího území je nutno počítat
s realizací podrobného inženýrsko geologického a geofyzikálního průzkumu.
Výsledky průzkumů budou mít značný význam, neboť v případě zjištění
nepříznivých faktorů (např. tektonické porušení skalního masivu) bude zajištění
a sanace horninového prostředí znamenat zvýšené technické i finanční nároky.
Podle podrobné inženýrsko geologické mapy Prahy v měřítku 1:5000, list Praha 7-1, je skalní podklad tvořen paleozoickými horninami ordovického stáří – souvrstvím letenským (v dokumentaci je nesprávně uvedeno šárecké souvrství). Toto souvrství je zastoupeno poměrně pevnými písčitými břidlicemi a drobami, které se střídají s lavicemi písčitých křemenců a křemitých pískovců. Z hlediska geotechnických vlastností poskytují tyto horniny kvalitní a únosnou základovou půdu.
Navrhované
regulativy:
Míra využití území – koeficient podlažních ploch pro
nadzemní část KPP = 0,12
koeficient
zastavěné plochy KPZ = 0,12
koeficient
zeleně KZ = 0,15
Obsluha
zařízení je možná pouze podzemním tunelem z Letenské pláně.
Eskalátor z nábřeží Edvarda Beneše musí být
zapuštěný do svahu a zakrytý dostatečnou mocností zeminy se zajištěnou
závlahou.
Podmínkou využití podzemních prostor v severní části je taková mocnosti vegetačního překryvu, aby byly umožněny odpovídající výsadby s přirozenou návazností na park (min. 80 – 90 cm).
ZKC – 6974,1 m2
Změna nevyžaduje další zábory ZPF – současně zastavěné
území.
Změna se týká závazné části ve výkresech č.
4, 30, 37
Změna se týká směrné části ve výkresech č.
28,
31
Komentář k doprovodné dokumentaci změny:
Zamýšlené
funkční využití pro Oceanárium svými provozními a kapacitními nároky,
představujícími špičkovou denní návštěvnost přes 6 000 návštěvníků a celkovou
roční návštěvnost 900 000 návštěvníků, bude pro rekreační funkci navazujících
parkových ploch znamenat vysokou zátěž a přinese do určité míry znehodnocení
funkce parku. Denní maximální návštěvnost oceanária bude v souběhu
s denní maximální návštěvností Letenských sadů sloužící každodenní
rekreaci pražských obyvatel a je otázkou do jaké míry bude tato tradiční funkce
Letenských sadů znehodnocena. Výrazně negativní účinek na plochu historického
parku bude mít i vlastní realizace záměru, předpokládající staveništní provoz
po pěších komunikacích uvnitř parku, které ve všech variantách kříží hlavní
podélnou pěší osu Letenských sadů. Pro provoz parku by měly být stanoveny
kapacitní limity z hlediska ochrany přírody a ochrany pobytové kultury
rekreačního prostředí a součástí další dokumentace by mělo být porovnání stanovených
limitů se současným počtem návštěvníků Letenských sadů navýšeným o
předpokládaný nárůst o návštěvníky oceanária.
Vzhledem k prioritě parku jako aktivně rekreačního zázemí v zeleni je akceptovatelná zásobovací doprava pouze podzemním tunelem. Doložená trasu tunelu neodpovídá požadavku co nejmenšího zásahu do zeleně Letenských sadů. Znamená zásahy do stávajících skupin převážně dlouhověkých stromů v počtu 12ks a 5 stromů leží v širším vlivu stavby, kde je nutné provést zvláštní ochranu korun a kořenů stromů. Vzhledem k nedostatečnému půdnímu krytu (1,00m) nad konstrukcí tunelu není umožněna opětovná výsadba stromů a přirozené doplnění skupin. Negativem je doložení umístění tunelu pouze v 1 variantně nejkoliznější ve vztahu ke stávající zeleni. Nevhodnost jejího umístění pod plochami zeleně tak jak je navržena není důvodem k odmítnutí zásady zásobování podzemním tunelem. Trasování má i jiná méně kolizní řešení.
Staveništní dopravu je třeba řešit ve vazbě na trasu tunelu v poloze nejméně konfliktní z hlediska stávající zeleně a v souladu s postupem jeho realizace. V další dokumentaci je nutné alespoň rámcově odhadnout objem staveništní dopravy. Dopravu v klidu je třeba dořešit podle platných OTP. Výpočet na základě zkušeností investora, který je součástí dokumentace ke změně, není přijatelný (35 stání pro 6000 návštěvníků/den + zaměstnanci !!). V dokumentaci uváděných 5 jízd za den pro obsluhu považujeme za ne příliš reálný odhad. Předpoklad denní četnosti zásobovacích vozů uváděných studií vychází zřejmě z přepravovaného objemu. Podmínkou takového řešení zásobování je zřízení sběrného místa, kde se bude shromažďovat zboží od různých zásobovatelů, které bude teprve následně přepraveno do vlastního zařízení. Mezitím bude nutné jej vhodným způsobem uložit, chladit atd. V opačném případě se nedá zásobování restaurace 2 x denně a oceanária 1 x denně považovat za reálné. V další dokumentaci je třeba také věnovat větší pozornost přístupu návštěvníků od stanic MHD (od nich bude nastupovat jejich převážná část) a dále detailněji doložit nástup návštěvníků z předpokládaných stanic zájezdových autobusů. Z hledisek provozu a údržby doporučujeme řešit nástup návštěvníků od nábřeží eskalátory zapuštěnými do svahu Letné. Umístění čelních eskalátorů do podzemí s překrytím travnatým povrchem umožní pohledové scelení svahu a bezkolizní průchod celoměstského systému zeleně. Vyžaduje však největší zásah do vegetace. Znamená vykácení 24 ks stromů a 10 dřevin leží v širším vlivu stavby, kde je nutné provést zvláštní ochranu korun a kořenů stromů. Řešení omezuje při nedostatečném překryvu stropu eskalátorů (0,30m) nové výsadby stromů v centrální části svahu.
V dokumentaci ke změně chybí jakékoliv
detailnější technické řešení nastíněných problémů.