OBSAH

          strana

Úvod             Význam, cíle a struktura regulačního plánu                        3

 

Oddíl I.         regulace využití DOMŮ, pozemků A STAVEB                               7

 

I.1.       Regulace  využití domů v uličních frontách

I.2.       Regulace  využití přízemí domů v uličních frontách

I.3.       Regulace způsobu využití pozemků a staveb ve vnitroblocích

 

ODDÍL II         STUPEŇ ochrany                                                                                   11

 

II.1.      Členění domů a staveb podle stupně ochrany

 

ODDÍL III        prostorová regulace                                                                    12

 

III.1.     Regulativy pro umístění, objem a tvar staveb a změn staveb

 

III.2      Regulace míry využití pozemků a staveb

( koeficienty )

 

 

Oddíl IV.       regulace architektonicko stavebního řešení                   16

staveb a změn staveb

 

 

IV.1.     Obecně závazné regulativy

IV.2.     Stavebně architektonické regulativy

           

                        IV.2.1.  Střechy

                        IV.2.2.  Prostorové fasádní prvky

                        IV.2.3.  Architektonické článkování

a dekorativní prvky na průčelí

                                   IV.2.4.  Otvory a výplně otvorů

                                   IV.2.5.  Přízemní části domů – parter

                                   IV.2.6.  Materiály a barevnost průčelí

                                   IV.2.7.  Reklamy, firemní značení, nápisy,

                                               informační prvky

IV.2.8.  Technická zařízení

 

Oddíl V.        Veřejné prostory                                                                              25  

 

Oddíl vI.       Veřejné prospěšné stavby                                                            29

 

Oddíl VI obsahuje návrh seznamu ploch vymezených pro uskutečnění staveb a opatření ve veřejném zájmu a návrh regulativů vztažených k těmto plochám

 

 

 

 

 

 

 

úvod

 

význam, cíle, účel, praktické využití a strukrura regulačního plánu

 

Jedním z hlavních důvodů pořízení regulačního plánu RP je zjednodušit a zkrátit proces povolování a schvalování staveb ve vymezeném území. Kromě toho je důležitým posláním regulačního plánu i jeho využívání městskou částí a institucemi hájícími veřejné zájmy pro politicko-ekonomickou správu území.

 

V konceptu regulačního plánu jsou navrženy závazné regulativy pro předpokládatelné stavební aktivity na jednotlivých pozemcích. Tyto regulativy nahrazují podmínky územního rozhodnutí. Právě v tom spočívá zjednodušení, zkrácení a zlevnění procesu povolování a schvalování staveb. Pro realizaci staveb bude v území řešeném regulačním plánem postačující stavební řízení nebo sloučené územní a stavební řízení.

 

Regulační plán proto můžeme v podstatě považovat za rozšíření obecně závazných normativů o místní stavební předpisy, které reagují na danosti, specifika, předpoklady, záměry a prognózu vývoje vymezeného území. Tyto podmínky (místní stavební předpisy) jsou v konceptu regulačního plánu zpracovány v podrobnosti cílené individuálně na jednotlivé pozemky a stavby.

 

Co může vyjádřit, určit a ovlivnit regulační plán vyplývá z legislativního rámce daného stavebním zákonem a souvisícími právními předpisy, územním plánem hl.m.Prahy, vyhláškou MHMP č.26 o OTP v hl.m.Praze, vyhláškou ZMHMP z 28.9.1993 o památkových zónách a ze zadání regulačního plánu Vinohrad schváleného zastupitelstvem MČ Prahy 2 dne 28.3.2000. Veškeré navržené regulativy doplňují, nikoliv pozměňují tento základní legislativní rámec, kterým se musí řídit veškeré aktivity směřující ke stavební činnosti v řešeném území. Regulační plán tvoří tři základní části :

 

1.         Část informativní

2.         Část směrná

3.         Část závazná, kterou vymezuje obecní vyhláška.

 

Část informativní a směrná slouží především jako jeden z podkladů pro strategické rozhodování v oblasti správy území. Závaznou část využívá hlavně stavební úřad ve své každodenní praxi.

Informativní a směrnou část konceptu regulačního plánu obsahují především aktualizované průzkumy a rozbory s grafickými přílohami P1 – P25, textová část konceptu řešení regulačního plánu s grafickými přílohami B1 – B7 a samostatná příloha B8 – Ochrana ovzduší a hlukové poměry. Směrná a informativní část konceptu regulačního plánu je určena hlavně zastupitelstvu a administrativnímu aparátu MČ Prahy 2 a institucím hájícím veřejný zájem (např. pro vyhodnocování aktuálních trendů v území a koordinaci stavebních prací na veřejných prostranstvích apod.). Stavební úřad může informativní část využívat jako argumentaci při vysvětlování a zdůvodňování závazných regulativů jednotlivým stavebníkům.

 

Směrné regulativy a doporučení obsažené v přílohách D a A3 jsou určeny především stavebnímu úřadu. Ten je může využívat k ovlivnění budoucích výsledků stavebních činností v těch případech, ve kterých legislativní rámec regulačního plánu neumožňuje docílit žádoucího výsledku závazným regulativem (např. výběr variant dispozičně provozního uspořádání konkrétního stavebně podnikatelského záměru ve vazbě na dvorní objekt, postup realizace rekonstrukcí inženýrských sítí koordinovaný s obnovou dlažeb a výsadbou stromořadí, volba z variant řešení podkroví .....atd.).

 

Závazná část je v konceptu regulačního plánu soustředěna v návrhu závazných regulativů (příloha D) s odkazem na závazné přílohy regulačního plánu :

A1 – domy a objekty

A2 – přízemí domů a terén

A3 – souhrn regulativů pro jednotlivé domy

A4 – veřejně prospěšné stavby.

 

Regulativy, ve smyslu regulačního plánu, jsou podmínky pro stavební činnosti ve vymezeném území podléhající správnímu řízení (územní řízení, povolování a ohlašování staveb). Regulativy stanovují pro jakékoliv budoucí aktivity směřující ke stavební činnosti podmínky pro využití ploch a objektů a podmínky pro řešení a realizaci staveb a změn staveb (přestavby, přístavby, nástavby, modernizace, údržba apod.).

 

Vymezené území je součástí památkové zóny v centrální části Prahy. Veškeré regulativy jsou proto definovány s ohledem na tuto skutečnost. To znamená, že jsou stanoveny s určitou rezervou (pojistkou), která zaručuje, že jakákoliv budoucí stavební činnost nebude v rozporu s tím, proč právě toto území bylo vyhlášeno památkovou zónou.

 

S vědomím toho, že se jedná o území se zvýšenými nároky na projektovou přípravu staveb (památková zóna v centru města) a toho, že regulativy jsou definovány s určitou pojistnou rezervou, je součástí závazné části regulačního plánu i regulativ, podle kterého stavební úřad může stanovit další podmínky (podle §39 Stavebního zákona) které musí být zahrnuty do stavebního povolení. Tento regulativ se vztahuje na jakékoliv novostavby v nově vzniklých prolukách v uličních frontách (požár, zřícení stavby, odstranění stavby v souladu se Stavebním zákonem apod.) a na stavební záměry, které nejsou zcela v souladu s regulativy, ale je přitom předpoklad, že jsou v souladu se základním požadavkem na zachování urbanisticko-architektonických, kulturně-estetických a historicko-památkových atributů památkové zóny Vinohrady. Stavební úřad může ve výše uvedených případech požadovat předložení podrobnějších podkladů (např. podrobný stavebně-historický průzkum, archivní dokumentaci, fotodokumentaci apod.) a podrobnější projektovou dokumentaci stavby nebo její části (např. fotorealistické zákresy, modely apod.). Stavební úřad a obec může v těchto případech požadovat zpracování projektové dokumentace ve variantách a to i formou vyzvané nebo veřejné architektonické soutěže.

 

Na tomto místě pro úplnost uvádíme :

 

·               Regulační plán nesmí být v rozporu s územně plánovací dokumentací vyššího správního celku (územní plán hl.města Prahy). Předmětem řešení regulačního plánu městské části proto nemůže být nové nebo variantní řešení koncepční celoměstské problematiky. Regulační plán upřesňuje informace z územního plánu, převádí je do podrobnějšího měřítka a stupně závaznosti. V krajním případě může regulační plán před svým dopracováním a schválením iniciovat změnu územního plánu. V tomto případě lze regulační plán dopracovat a schválit až po schválení nebo zamítnutí změny územního plánu.

 

·                Regulační plán nenahrazuje žádný stupeň projektové dokumentace stavby.

 

·                I když je jakýkoliv stavební záměr v souladu s regulativy, tak z toho nevyplývá, že pro realizaci stavby není zapotřebí povolení nebo ohlášení stavby.

 

·                Regulační plán neomezuje žádného vlastníka staveb a pozemků v současném způsobu využívání nemovitostí, jeli tento způsob využívání v souladu s kolaudačním rozhodnutím. Toto se týká i veškerých plošných a (podzemních) liniových staveb včetně věcných břemen a termínově limitovaných smluvních vztahů k nemovitostem.

 

·                Stavby, na které bylo již vydáno územní rozhodnutí nebo stavební povolení lze podle právoplatných řízení dokončit.

 

·                Regulativy způsobu využití objektů a ploch i závazné stavebně technické podmínky se vztahují pouze na budoucí stavební aktivity, pro které je nutné územní rozhodnutí, stavební povolení nebo ohlášení stavby.

 

 

Poznámka:

 

Schválením regulačního plánu se neomezují vlastnická práva k pozemkům a stavbám ani způsob využívání pozemků a staveb, pokud je tento způsob v souladu s kolaudačním rozhodnutím nebo s podmínkami územního rozhodnutí a stavebního povolení k dotčeným stavbám a pozemkům.

 

Vyjímkou jsou pouze pozemky a stavby v plochách vymezených konceptem regulačního plánu pro realizaci staveb a opatření ve veřejném zájmu. Bude-li vymezení těchto ploch projednáno a schváleno obecní vyhláškou o závazných částech regulačního plánu mohou být tyto pozemky a stavby v krajním případě až vyvlastněny za náhradu, nebude-li možno cíle vyvlastnění dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.

 

 

V závěru upozorňujeme, že výsledek řešení kteréhokoliv regulačního plánu v současně zastavěném území je kompromisem v míře splnění požadavků zainteresovaných stran. Obecně lze konstatovat, že zájmy subjektů, kterých se řešení regulačního plánu dotýká, jsou povětšinou protichůdné-navzájem se vylučující.V každém řešeném zastavěném území se střetávají nejen zájmy občanů a vlastníků nemovitostí se zájmy veřejnoprávních institucí, ale i zájmy jednotlivců různých skupin obyvatel mezi sebou.

 

 

Poznámka :

 

Urbanistická koncepce řešení regulačního plánu včetně zdůvodnění návrhu využití domů a pozemků a návrhu prostorové regulace je obsažena v kapitole B textové části regulačního plánu.

 

 

 

 

ODDÍL I

 

regulace  využití DOMŮ, POZEMKŮ A staveb

 

             

 

i.1.    REGULACE využití domů v uličních frontách

           

  

            Kategorie domů podle způsobu využití:

 

            I.1.1     Čistě obytné domy (OC)

                        Nebytové využití je přípustné pouze v přízemí nebo jen v části přízemí.

 

            I.1.2.    Všeobecně obytné domy (OV)

                        Nebytové využití je přípustné na méně než 50% podlažní plochy.

 

            I.1.3.    Smíšené obytné domy (os)

                        Nebytové využití je přípustné na více než 50% podlažní plochy.

 

            I.1.4     Minimální počet obytných podlaží

Červené číslo v červeném kroužku uvedené u jednotlivých domů ve výkrese přílohy A1 určuje součet užitných podlažních ploch bytů v domě, který nesmí být menší než užitná plocha běžného nadzemního podlaží násobená uvedeným číslem. Plocha podkroví a suterénu se nezapočítává do součtu podlažních ploch pro bytové využití.

 

Bytovým využitím se rozumí nejen bydlení ve vlastním bytě, ale i byt jehož nedílnou součástí je nebytový prostor sloužící jako živnostenská provozovna. Tento prostor nesmí být využit pro činnosti vyžadující skladování a prodej zboží, zásobování zbožím a pro provozovny s návštěvou veřejnosti. Vyloučeny jsou jakékoliv aktivity obtěžující dům nebo okolí nad míru přípustnou pro bydlení.

 

            I.1.5.    Domy veřejného vybavení (vv)

                        šk –školy, ZSP – zdravotní a sociální péče, SMS – státní a městská správa

 

            I.1.6.    Nebytové domy (nd)

                        Kanceláře, obchody, služby, hotely, ubytovny atd.

           

I.1.7.    Technická zařízení (tz)

                        Trafostanice, regulační stanice, dopravní zařízení atd.

 

            I.1.8.    Vnitroblokové objekty – dvorní trakty a přístavby

Způsob využití těchto objektů nesmí svými negativními účinky a vlivy na životní prostředí narušovat provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a zhoršovat životní prostředí ve stavbách a v okolí jejich dosahu nad přípustnou míru.

 

I.1.9.    Přípustná změna využití nebytových domů (PND)

                        Nebytové využití lze zachovat, přípustná je pouze změna na bytový dům

 

            I.1.10.  Přípustná změna využití domů veřejného vybavení (PVV)

Využití pro veřejné vybavení lze zachovat, přípustná je změna na bytové i nebytové využití.

 

 

i.2     regulace  využití přízemí domů v uličních frontách

       

Způsob využití přízemních částí domů v uličních frontách určuje příloha A2 a A3.

 

            Kategorie přízemních částí domů podle způsobu využití:

 

            I.2.1.    Přípustné je pouze bydlení

Bydlením se rozumí nejen bydlení ve vlastním bytě, ale i bydlení v bytě jehož nedílnou součástí je nebytový prostor sloužící jako živnostenská provozovna. tento prostor nesmí být využit pro činnosti vyžadující skladování a prodej zboží, zásobování zbožím a provozovny s návštěvou veřejnosti. Vyloučeny jsou jakékoliv aktivity obtěžující dům nebo okolí nad míru přípustnou pro bydlení.

 

            I.2.2.    Přípustné je bytové i nebytové využití

Způsob využití přízemních částí domů nesmí svými negativními účinky a vlivy na životní prostředí narušovat provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a zhoršovat životní prostředí ve stavbách a v okolí jejích dosahu nad míru přípustnou pro bydlení.

 

            I.2.3.    Přípustné je pouze nebytové využití

Přízemí domů je možno využít pro provozovny obchodů, služeb, živností a kanceláří a to i bez omezení přístupu kolemjdoucí veřejnosti.

 

            I.2.4.    Veřejné vybavení

Způsob využití přízemních částí domů kategorie VV vyplývá z provozně dispozičních potřeb těchto objektů.

 

I.2.5.    Přípustná změna z využití pro veřejné vybavení na využití pro obchod, služby a kanceláře.

            Přípustná je změna z kategorie I.2.4 na kategorii I.2.3.

 

i.3     regulace způsobu využití pozemků a staveb ve vnitroblocích

 

            Využití pozemků a staveb určují přílohy A2 a A3.

 

            Kategorie vnitroblokových objektů a ploch:

 

            I.3.1.    Typy pozemků ve vnitroblocích jednotlivých domů

Zařazení pozemků do jednotlivých typů a způsob využití pozemků určuje příloha A3.

 

Typ R :                        Rezidenční – rekreačně pobytový

 

Pozemek typu R smí být využíván pouze jako rekreačně pobytová plocha a okrasná zahrada bez přístupu kolemjdoucí veřejnosti. Jakékoliv nadzemní stavby jsou vyloučeny s vyjímkou zařízení a staveb sloužících pro rezidenční rekreačně pobytovou činnost a pro údržbu těchto ploch a pro hospodářské zázemí domu.

 

Typ S :                        rezidenční – smíšený

 

Pozemek typu S smí být využíván jako rekreační a pobytový prostor bez volného přístupu veřejnosti a jako hospodářské zázemí domu. Přípustné jsou i kanceláře a nerušící řemeslné provozovny opravárenských služeb bez volného přístupu kolemjdoucí (zákaznické) veřejnosti a bez nároků na pravidelné zásobování automobily vícekrát než jednou za dva dny.

 

Typ K :                        komerční

 

Pozemek typu K smí být využíván jako hospodářsko provozní zázemí bytových i nebytových domů. Tyto pozemky smí být volně přístupnou součástí provozoven obchodů a služeb, které jsou součástí přízemí domů v uličních frontách.

 

 

I.3.2.    Plochy zastavitelné

 

Přípustný způsob využití nových staveb na těchto plochách určuje příloha A2 a A3 zařazením pozemků do typů R, S, K. Míru využití pozemků určují koeficienty KZ a KZP v příloze A3.

 

I.3.3.    Plochy nezastavitelné

 

                        Způsob a stupeň využití nezastavitelných ploch vymezují přílohy A2 a A3.

 

                        Nezastavitelné plochy ve vnitroblocích jsou členěny na:

 

A)      Nezastavitelné plochy stávající zeleně na rostlém terénu

Ve vymezené ploše není možno stavět žádné nadzemní ani podzemní stavby, ani podzemní garáže.

 

B)      nezastavitelné plochy nové zeleně na rostlém terénu

Ve vymezené ploše není možno stavět žádné nadzemní ani podzemní stavby, ani podzemní garáže.

 

C)      plochy nezastavitelné vnitroblokovými nadzemními objekty

Ve vymezené ploše je možno realizovat podzemní hromadné garáže a technická zařízení.

V nezbytných případech lze technická zařízení podzemních staveb zřizovat v nadzemních jednopodlažních stavbách. Míru přípustného zastavění určují koeficienty zeleně (KZ) stanovené pro jednotlivé pozemky v příloze A3 – „Soubor regulativů pro jednotlivé domy“.

 

 

 

I.3.4.    Objekty pro hospodářské zázemí domů (příloha A2)

 

Jedná se o stávající jedno až dvoupodlažní stavby využívané pro hospodářské zázemí domů, skladování, garážování a drobné podnikání. Způsob využití těchto objektů nesmí svými negativními účinky a vlivy na životní prostředí narušovat provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a zhoršovat životní prostředí ve stavbách a v okolí jejich dosahu nad přípustnou míru. To se týká  i objektů, které je možno odstranit.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ODDÍL II

 

STUPEŇ OCHRANY

 

Stupeň ochrany jednotlivých domů vymezuje příloha č. A1 – hlavní výkres v měřítku 1 : 1000 a specifikuje příloha č. A3 – Soubor regulativů pro jednotlivé domy v blocích č. 1 – 20.

 

II.1    ČLENĚNÍ DOMŮ A STAVEB PODLE STUPNĚ OCHRANY

 

iI.1.1    Kulturní památky chráněné zákonem

 

Jedná se o budovy zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. Jakékoliv stavební zásahy a úpravy těchto domů jsou přípustné pouze z důvodů památkové ochrany a musí být projednány a schváleny příslušným orgánem památkové péče.

 

iI.1.2    Domy a objekty k zachování

 

Objekty budou zachovány ve své hmotě a tvaru. Přípustné stavební úpravy určují závazné regulativy a regulativy pro jednotlivé kategorie domů k zachování Z1 - Z4. (Viz oddíl IV.2,)

 

iI.1.3    Domy a objekty, které je možno přestavět (DP)

 

            Stavebně architektonické podmínky pro přestavbu určují závazné regulativy v oddíle I,III,IV a v příloze A3.

 

iI.1.4    Domy a objekty, které je možno přestavět nebo odstranit (DPO)

 

            Podmínky přestavby a způsob využití pozemku po odstranění těchto domů určují závazné regulativy v oddíle I,III,IV a v příloze A3.

 

iI.1.5    Domy a objekty, které je možno odstranit (DO)

 

Způsob využití pozemku po odstranění těchto domů určují závazné regulativy. Tyto stavby nesmějí být zhodnocovány žádnou stavební činností, přípustná je pouze údržba těchto staveb.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ODDÍL III

 

prostorová regulace

 

III.1   Regulativy pro umístění staveb, objem a tvar staveb a změn staveb

 

Regulativy pro uvedené záměry vymezují přílohy A1 (hlavní výkres 1 : 1000), A2 (hlavní výkres - parter 1 : 1000) a A3 – Soubor regulativů pro jednotlivé domy v blocích č. 1 – 20 a obecně závazné regulativy – oddíl IV.

 

Ve výkresových přílohách A1 a A2 se závaznými regulativy určuje :

           

III.1.1.  Závazná stavební čára

            Jedná se o čáru, která závazně určuje polohu průniku obvodových konstrukcí stavby s terénem. V blokové zástavbě musí být zachovány stávající uliční čáry jako čáry stavební a to i v případech demoliční přestavby stávajících domů.

 

III.1.2.  Hranice zástavby

            Hranice zástavby je čára, která smí být stavbou dosažena, ale nesmí být stavbou překročena.U domů v uličních frontách ve stávající blokové zástavbě je hranice zástavby totožná s půdorysným obrysem stávajících domů. Dvorní hranice zástavby domů v uličních frontách může být v případě demoliční přestavby posunuta směrem do vnitrobloku o max. 2,5m oproti průniku stávajících obvodových zdí s terénem. Musí být přitom dodržen max. přípustný koeficient zastavěné plochy (KZP) pro dotčený pozemek uvedený v příloze A3. Při rekonstrukcích, adaptacích a modernizacích stávajících domů v uličních frontách může být půdorysný obrys domu překročen směrem do vnitrobloku pouze nově budovanými vertikálními komunikacemi, prvky technického vybavení a prostorovými fasádními prvky (viz.regulativy IV.2).

 

III.1.3.  Výška staveb

            Přípustná výška staveb je vztažena ke stávajícímu počtu podlaží (černé číslo v černém rámečku ve výkrese č. 1). Červené číslo v červeném rámečku se znaménkem + (plus) udává přípustné zvýšení počtu podlaží stavby, se znaménkem – (mínus) toto číslo udává závazné snížení počtu podlaží stavby.

            Černá čárkovaná čára (výkres č. 1) značí, že musí zůstat zachována poloha i výška hřebenu střechy. Při rekonstrukcích střech je přípustná tolerance výšky nového hřebene střechy vůči stávající výšce střechy ± 0,6m.

            Červeným číslem s udáním metrů a znaménkem + (plus) je udáno přípustné zvýšení nivelety hřebene střechy a se znaménkem – (mínus) je udáno závazné snížení nivelety hřebene střechy. Udané hodnoty připouští toleranci ± 0,3m.

 

III.1.4.  Využití podkroví

            Červené P v červeném rámečku (výkres č. 1) značí, že v takto označeném domě lze využít půdu pro podkroví. Přípustný způsob zásahu do roviny střechy pro účely využití podkroví vymezují ve výkrese č. 1 značky červený trojúhelník v červeném rámečku a červený obdélník v červeném rámečku. Podrobnosti viz regulativ IV.2.1 a v příloze A3.

 

 

 

III.1.5.  Střešní zeleň           

 

            Grafickou značkou jsou ve výkrese č. 2 vymezeny zastavitelné vnitroblokové plochy na nichž je možno postavit pouze objekty s plochou pochozí střechou s vegetačním pokryvem na minimálně 70% plochy střechy. Tato střešní zeleň není započitatelná do ploch „ostatní zeleně“ pro stanovení koeficientu zeleně (KZ).

 

III.1.6.  Vstupy, vjezdy, průjezdy, průchody

            Příloha A2 (výkres č. 2) označuje stávající a závazně zachovávané vjezdy, vstupy a průchody. Příloha A2 současně vymezuje úseky uličních průčelí, ve kterých jsou přípustné další vstupy do domů v uličních frontách.

 

III.1.7.  Zástavba proluk,dělení a scelování pozemků

Podmínky pro dělení a scelování pozemků a pro zástavbu proluk v uličních frontách po eventuelním, nevyhnutelném odstranění domů z důvodů ohrožení obecného zájmu určují obecné regulativy pro zástavbu. (viz IV.1.1 - IV.1.6 )

 

 

III.2   regulace míry využití pozemků a staveb

 

Míru využití pozemků určují závazné regulativy prostřednictvím koeficientů KZP ( koeficient zastavěné plochy ), KZ ( koeficient zeleně ) a KPP ( koeficient podlažní plochy ). Těmito ukazateli je sledována především rehabilitace rezidenčního využití území ve smyslu zkvalitnění životního prostředí vnitrobloků.

 

            koeficienty stanovující maximální míru využití pozemků a staveb

 

III.2.1.  kZP – koeficient zastavěné plochy

       Koeficient zastavěné plochy (Kzp) vymezuje příloha č. A3 – Soubor regulativů pro jednotlivé budovy. Kzp je vztažen k jednotlivým pozemkům se stavbami s číslem popisným.

 

                                          plocha zastavitelná

                   Kzp      =

                                          celková plocha pozemku (P)

 

                        Pozemky k jednotlivým domům jsou převzaty z katastrální mapy se stavem k 31.07.1985. Jejich vymezení je součástí přílohy č. A3. Při jakékoliv úpravě majetkoprávních vztahů (dělení a scelování pozemků) musí být zachován souhrnný Kzp všech dotčených pozemků daný vztahem

                       

 

                                                           Kzp 1 x P1 + Kzp 2 x P2 + ……. Kzpn x Pn

                                   Kzp 1-n             =         

                                                                                  P1 + P2 + …… Pn

 

 

 

III.2.2   kz – koeficient zeleně

            Koeficient zastavěné plochy (Kz) vymezuje příloha č. A3 – Soubor regulativů pro jednotlivé budovy. Kz je vztažen k jednotlivým pozemkům se stavbami s číslem popisným.

 

                                                           započitatelná plocha zeleně

                                   Kz        =

                                                           celková plocha pozemku (P)

 

            Pozemky k jednotlivým stavbám jsou převzaty z katastrální mapy se stavem k 31.07.1985 a jejich vymezení je součástí přílohy č. A3. Při jakékoliv úpravě majetkoprávních vztahů (dělení a scelování pozemků) musí být zachován souhrnný Kz u všech dotčených pozemků daný vztahem

 

                                                                       Kz1x P1 + Kz2x P2 + …………. Kzn x Pn

                                   Kz 1-n               =         

                                                                                  P1 + P2 + …… Pn

 

            Pro výpočet Kz se do započitatelné plochy zeleně sčítají následující hodnoty :

 

                        (1)       Travnaté plochy a keřové porosty na rostlém

                                    terénu                                                            100% výměry

 

                        (2)       Travnaté plochy a keřové porosty

                                    na střechách podzemních stání

                                    se zeminou o mocnosti

 

                                                           více než 0,15m                          5% výměry

 

                                                           více než 0,30m                        25% výměry

 

                                                           více než 0,90m                        50% výměry

 

                                                           více než 1,50m                        70% výměry

 

                       

                        (3)       Plochu započitatelné zeleně lze zvýšit

                                   za každý strom osazený ve zpevněných

                                   plochách podle projektu sadových úprav

                                   včetně projektu závlahy o :

 

                                               za strom s malou korunou na vegetační ploše

                                               min. 4m2                                                                        5m2

 

                                               za strom se střední korunou na vegetační ploše

                                               min. 8m2                                                                      10m2

 

                                               za strom s velkou korunou na vegetační ploše

                                               min. 10m2                                                                    20m2

 

                        (4)       Pruh pro osazení popínavé zeleně o šířce

                                   0,2 – 0,5m ve vzdálenosti do 0,5m od zdí

                                   nebo treláží vysokých min. 3,5m lze

                                   započítat v hodnotě :                         300% výměry

 

Plocha zeleně na rostlém terénu dle odstavce ( 1 ) nesmí být menší než 75% započitatelné plochy zeleně. To znamená, že započitatelná plocha zeleně stanovená podle odstavců ( 2 ),( 3 ) a ( 4 ) nesmí být pro stanovení koeficientu zeleně větší než 25% celkové započitatelné plochy zeleně.

K započitatelné ploše ostatní zeleně se nepřičítají plochy vegetačního pokryvu pochozích střech nad 1. a dalších nadzemních podlažích, terasách a balkonech.

 

III.2.3.  Kpp – Koeficient podlažních ploch

Koeficient podlažních ploch určuje příloha A3. Tento ukazatel je vztažen pouze k domům v uličních frontách. V praxi bude uplatňován případě demoliční přestavby domů v uličních frontách z důvodu ohrožení veřejného zájmu. Spolu s ostatními podmínkami prostorové regulace umožní dodržení tohoto koeficientu zajistit souznění architektonického měřítka nových staveb v uličních frontách s okolní zástavbou. Tento ukazatel současně zaručuje přijatelnou míru exploatace území na úrovni blízké současnému stupni využití území a v doporučovaných intencích územního plánu hl.města Prahy.

 

                                   max.hrubá podlažní plocha

            Kpp      =         

plocha pozemku

 

 

 

 

 

 

 

ODDÍL IV

 

regulace architektonicko stavebního

ŘEŠENÍ STAVEB A ZMĚN STAVEB

 

iV.1.  obecně závazné regulativy

 

iV.1.1.  V řešeném území musí být zachována stávající parcelace uličních front zástavby.

 

iV.1.2.  Demolice domů v uličních frontách bez následné výstavby v prolukách je nepřípustná.

 

iV.1.3.  Není přípustné sjednocování sousedních pozemků za účelem výstavby nového – jednoho domu na sousedních parcelách. Při demoliční přestavbě (po dožití domů, havarijních demolicích apod.) musí být zachováno původní nebo regulativy stanovené hmotové členění a architektonické proporce domů. Musí být zachován původní poměr mezi plochou zdiva na průčelí k ploše otvorů v průčelí jako celku i po jednotlivých podlažích.

 

iV.1.4.  Před jakoukoliv stavební činností ve vnitroblocích musí být součástí projektu stavby aktuální dendrologický průzkum s vyhodnocením a oceněním zeleně na ploše, která přesahuje hranice plochy dotčené stavbou o nejméně 10,0m.

 

iV.1.5.  Při jakékoliv rekonstrukci budov, která podléhá stavebnímu povolení musí být při této rekonstrukci nahrazeny stávající tepelné zdroje na tuhá paliva nízkoemisními (80 – 100mg NOx/m3) nebo bezemisními zdroji tepla.

 

iV.1.6.  Řešené území je součástí památkové zóny a jako takové je současně i územím se zvýšenými nároky na projektovou přípravu staveb. Stavební úřad může proto dle §39 Stavebního zákona požadovat předložení podrobnějších podkladů a stanovit další podmínky, které budou zahrnuty do stavebního povolení.

 

            Tento regulativ se vztahuje na jakékoliv novostavby v nově vzniklých prolukách v uličních frontách (požár, zřícení stavby, odstranění stavby v souladu se Stavebním zákonem apod.). Rovněž se vztahuje na stavební záměry, které nejsou zcela v souladu s regulativy, ale je přitom předpoklad, že jsou v souladu se základním požadavkem na zachování urbanisticko-architektonických, kulturně-estetických a historicko-památkových atributů památkové zóny Vinohrady.

 

            Jedná se například o doložení podrobného stavebně historického průzkumu objektů, archivní dokumentace, dobové fotodokumentace apod. Stavební úřad a obec může rovněž požadovat podrobnější zpracování projektu (fotorealistické zákresy, modely apod.), ve variantách a to i formou vyzvané nebo veřejné architektonické soutěže.

 

IV.1.7.  Domy k zachování(viz regulativ II.1.2) se člení do kategorií Z1-Z4, které vymezuje příloha A3 a ke kterým se vztahují některé regulativy v části IV – Stavebně architektonické regulativy.

 

Klasifikace a zařazení domů do kategorií bylo provedeno na základě vyhodnocení současného stavu architektury ¨jednotlivých budov.Hodnoceno bylo architektonické ztvárnění a míra pozdějších vhodných i nevhodných zásahů (nástavby, vestavby do podkroví, nové vstupní otvory, změna architektonických detailů apod.) Z hodnocení byl odvozen rozsah regulace pro jednotlivé domy kategorie Z1 až Z4. V příloze A3 je v poznámce na pasportech jednotlivých domů regulace doplněna (upřesněna) v takovém případě kde je to nutné.Současný stav domu je doložen fotografií domů v uliční frontě.

 

Charakteristika jednotlivých kategorií domů

 

Kategorie  Z1

            Kategorie Z1 zahrnuje dochované stavebně historicky a architektonicky hodnotné domy, které tvoří základ kulturně historických a urbanisticko architektonických kvalit území vyhlášeného památkovou zónou.

            Domy kategorie Z1 nesou některé společné charakteristické znaky tradičního stavitelství (bohatě zdobená průčelí domů architektonickými články, tektonika, stavební detaily, tradiční materiály, proporce, kompozice a členění výplní otvorů, apod.) a jsou vesměs výrazně nenarušené negativními pozdějšími stavebními úpravami a zásahy.

            V kategorii Z1 jsou kromě dochovaných původních domů i domy v pozměněné hmotě s úpravami průčelí provedenými dobovým architektonickým pojetím původní stavby. Stavby jsou kompozičně dokončené a nevyžadují žádné podstatné architektonické úpravy. Jedná se například o domy s nástavbou provedenou v souladu s nižšími podlažími (proporce, okenní osy, vnitřní členění okenních otvorů, architektonické články, materiály a barevnost).

            Předepsané závazné regulativy kladou důraz na maximální míru zachování a případně obnovu původního stavu domu.

 

Kategorie  Z2

Kategorie Z2 zahrnuje stavebně historicky a architektonicky hodnotné domy, které byly negativně poznamenány některými pozdějšími necitlivými stavebními zásahy (zejména v 1. NP a ve střešní rovině), a které nevyžadují celkovou přestavbu domu, ale pouze úpravy nebo rehabilitaci původního vzhledu.

            Domy kategorie Z2 nesou podobně jako domy kategorie Z1 některé společné charakteristické znaky tradičního stavitelství (bohatě zdobená průčelí domů architektonickými články, tektonika, stavební detaily, tradiční materiály, proporce, kompozice a členění výplní otvorů, apod.). Od domů kategorie Z1 se liší tím , že jsou narušené některými negativními zásahy převážně v parteru nebo ve střešní rovině nebo i jinde.

            U těchto domů je předepsána regulace zejména za účelem rehabilitace původního vzhledu. Předepsané regulativy připouští i stavební zásahy současné architektury za předpokladu komplexního řešení; (sjednocení) celého průčelí. Současně se zasazují o maximální míru zachování a rehabilitace původního architektonického ztvárnění domu.

 

Kategorie  Z3

            Kategorie Z3 zahrnuje původní domy, které byly v pozdější době stavebně upraveny (zejména celé průčelí) ve svém vzhledu. Patří sem například domy , u kterých byly odstraněny architektonické články a dekorační prvky na průčelí. Spoluvytváří celkovou atmosféru území a jsou dokladem vývoje proměn v území, dokladem doby vzniku a doby úprav.

            Domy nesou zpravidla znaky tradičního stavitelství. Při pozdějších úpravách si zachovaly převážně svoji původní hmotu a základní architektonické členění (proporce, kompozici okenních os, proporci okenních otvorů a vstupů, apod.). Některé z nich mají ucelený jasný architektonický výraz a některé jsou narušené negativními zásahy.

            Předepsané regulativy připouští stavební zásahy současné architektury za předpokladu komplexního řešení (sjednocení) celého průčelí.

Kategorie  Z4

            Kategorie Z4 zahrnuje domy z doby pozdější (vzhledem k založení Vinohrad) a soudobé domy postavené v prolukách původní zástavby a na původně nezastavěných plochách. Některé z nich mají vysokou architektonickou hodnotu. Patří sem například funkcionalistické domy, a domy z druhé poloviny 20. století, které spoluvytváří celkovou atmosféru území a jsou dokladem doby jejich vzniku a vývoje architektury..

            Domy kategorie Z4 nesou ve svém architektonickém ztvárnění znaky moderní architektury, nové technologie a netradiční materiály ( beton, ocel, sklo, plasty, apod.).

            Regulativy zástavby připouští u některých domů nové stavební zásahy a u některých se zasazují o maximální míru zachování a rehabilitace původního architektonického vzhledu domu zejména s ohledem na jejich architektonické ztvárnění).

 

 

iV.2   stavebně architektonické regulativy

 

IV.2.1.  střechy

 

Přípustné zásahy do tvaru a objemu střechy určují přílohy A1a A3 (viz regulativ III.1.4).

 

 

IV.2.1a.           Střechy u domů kategorie Z1 musí zůstat zachovány a obnovovány ve stávajícím objemu, tvaru a povrchové úpravě. Případné přípustné modifikace určuje příloha A3.

 

IV.2.1b.           Přípustné zásahy do střech u domů typu Z2-3 určují přílohy A1 a A3.

 

IV.2.1c.           Střešní krytina šikmých střech musí být obnovována původním typem krytiny (bobrovky, drážkové tašky, prejzy) nebo této krytině tvarově i barevně podobnou tvrdou, kusovou, skládanou krytinou. Vyjímky jsou uvedena v příloze A3.

 

IV.2.1d.           Domy ve kterých je přípustné využití podkroví určuje příloha A1. Tato příloha  současně vymezuje přípustný způsob denního osvětlení a přirozeného větrání podkroví a to buď se zásahem (např.vikýře) nebo bez zásahu do střešních rovin.

 

IV.2.1e.           Není-li zásah do střešní roviny přípustný (domy označené červeným obdélníkem v červeném rámečku v příloze A1), tak to znamená, že podkroví lze osvětlit a větrat pouze střešními okny.

 

IV.2.1f.            U domů v uličních frontách v ulicích místního významu je i u domů označených červeným obdélníkem v červeném rámečku přípustný takový zásah do střešních rovin, který není viditelný z protilehlé strany ulice z výšky 1,6m nad úrovní ulice (chodníku). Vhodnost takovéto úpravy bude posuzována uplatněním regulativů IV.1.6.

 

Pro domy s využitelným podkroví  bez možnosti (přípustnosti) zásahu do střešní roviny, a u kterých jsou z veřejných prostranství viditelné roviny střech platí:

 

IV.2.1g.           Střešní okna nesmí tvořit souvislý vertikální ani horizontální pás.

 

IV.2.1h.           Plocha mezi jednotlivými střešními okny musí být ze stejného materiálu jako plocha střešních rovin.

 

IV.2.1i. Rozměry střešních oken nesmí být větší než rozměry oken v posledním podlaží domu, nejvíce však 0,9 x 1,8m.

 

IV.2.1j. Šířky mezer mezi střešními okny nesmí být menší než dvojnásobek šířky sousedních střešních oken. Střešní okna lze sdružovat do dvojic s mezerou min. 0,5 m. Mezera mezi dvojicemi oken nesmí být menší než dvojnásobek šířky dvojice.

 

IV.2.1k.           Rámy střešních oken nesmí mít světlejší barevný odstín než krytina střechy.

 

IV.2.1l. Žádné materiály použité na střešních oknech nesmí být z reflexních materiálů.

 

Přípustné využití podkroví se zásahem do střešních rovin je označené v příloze A1 červeným trojúhelníkem v červeném rámečku a vztahuje se vždy pouze na označenou stranu střechy.

 

Pro domy s přípustnými zásahy do střešních rovin, které nejsou viditelné z veřejných prostranství platí :

 

IV.2.1m           Zásahy do střešních rovin ve dvorním průčelí nesmí mít podobu nástavby dalšího podlaží. To znamená, že musí být zachována stávající římsa domu. Vikýře a jiné typy nadstřešních konstrukcí musí mít vnější líc své konstrukce odsunutý minimálně jeden metr od líce fasády. Půdorysná plocha těchto konstrukcí nesmí být větší než 50 % plochy dvorní části střechy. Výjimky jsou přípustné pro zásahy do dvorních střešních rovin formou nových štítů a štítků ve dvorních traktech.

 

 

Pro domy kategorie Z1-Z3 s přípustnými zásahy do střešních rovin, které jsou viditelné z veřejných prostranství platí :

 

 

IV.2.1n.           Vnější svislý líc nových střešních konstrukcích musí být odsazen minimálně jeden metr od líce uliční fasády.

 

IV.2.1o.           Při zásahu do střešních rovin musí být zachována poloha i tvar stávající korunní římsy.

 

IV.2.1p.           Šířka vikýřů nesmí být větší než šířka okenních otvorů v posledním nadzemním podlaží plus 0,4m.

 

IV.2.1r.            Vzdálenost mezi jednotlivými vikýři nesmí být menší než 1,5 násobek šířky vikýřů.

 

IV.2.1s.           Počet vikýřů v uličním průčelí nesmí být větší než počet okenních os v průčelí.

 

IV.2.1t.            Výška nadstřešních konstrukcí měřená svisle od střešní roviny nesmí být v žádném místě větší než světlá výška okenních otvorů v posledním podlaží.

 

 

IV.2.2.  PROSTOROVÉ FASÁDNÍ PRVKY (ARKÝŘE, BALKONY, LODŽIE)

 

IV.2.2a.           Prostorové fasádní prvky ( arkýře, balkony, lodžie, zimní zahrady, vnější schodiště, výtahy apod.) je přípustné realizovat bez omezení na dvorních fasádách, pokud je tento záměr v souladu s obecně platnými právními a stavebně technickými normativy. Jakékoliv nové prostorové prvky na dvorních průčelích nesmí být předsazeny před stávající průčelí o více než 2,0m a součet šířek těchto prvků nesmí být větší než 30% délky průčelí.

 

IV.2.2b            Použití nových prostorových fasádních prvků v uličních průčelích na domech k zachování kategorií Z1 – 4 musí být prověřeno použitím regulativu IV. 1.6.

 

 

IV.2.3.  ARCHITEKTONICKÉ ČLÁNKOVÁNÍ A DEKORAČNÍ PRVKY NA PRŮČELÍ

 

IV.2.3a.           U domů k zachování kategorie Z1 a Z2 musí být zachovány a obnovovány všechny dochované fasádní prvky ve stávajícím tvaru a materiálu, eventuelně v imitaci původního materiálu včetně povrchových úprav a zpracování. Jedná se zejména o pilíře, pilastry, šambrány, liseny, lisenové rámce, bosáž, kvádrování, pásovou rustiku, architrávy, kordónové, patrové, parapetní a průběžné podokenní římsy, nadokenní a nadpražní římsy, vlysy, parapetní výplně, obchodní portály, ostění, klenáky apod.. Vždy musí být zachována původní plasticita průčelí včetně hloubky ostění všech otvorů.

 

IV.2.3b.           Povrchy hladkých stěn domů kategorií Z1 a Z2 musí být obnovovány v provedení štukové hlazené omítky nebo imitaci tohoto povrchu.

 

IV.2.3c.           Domy kategorie Z3 musí být zachovány a obnovovány ve stávající podobě nebo podle archivní dokumentace, eventuelně podle vzorů převzatých z podobných okolních dochovaných domů. Přípustná je aplikace soudobých stavebních technologií a prvků, ale za předpokladu uplatnění regulativu IV.1.6.

 

IV.2.4.  OTVORY A VÝPLNĚ OTVORŮ

 

IV.2.4a.           V uličních fasádách musí být výměna, obnova a barevné úpravy oken provedeny vždy komplexně – v celém průčelí.

(Jedná se především o domy s byty v osobním vlastnictví a o polyfunkční domy, ve kterých některá podlaží nebo některé části domu jsou nebytové a jsou ve vlastnictví různých firem).

 

IV.2.4b.           U domů k zachování kategorie Z1 – Z3 (regulativ II.1.2) musí zůstat zachovány a být obnovovány výplně otvorů ve stávajících rozměrech okenních otvorů. Vyjímky jsou přípustné pouze u kategorií Z3 prověřené použitím regulativu IV.1.6.

 

IV.2.4c.           Členění oken na okenní křídla i dělení křídel musí být obnovováno v původních proporcích a šířkách sloupků, rámů a poutců. Musí být zachována i původní hloubka ostění otvorů ve fasádě. Při absenci původních prvků se lze řídit příklady z okolních obdobných staveb s dochovanými původními výplněmi otvorů.

 

IV.2.4d.           Zasklení oken musí být z čirého (nebarevného) skla. Nepřípustná jsou zrcadlová skla a reflexní úpravy skel.

 

IV.2.4e.           U domů k zachování kategorie Z1 – Z3 nesmí být používány vnější protisluneční clony, protisluneční zábrany a stínící prvky.

 

 

 

IV.2.5.  PŘÍZEMNÍ ČÁSTI DOMŮ - PARTER

 

Přípustné stavební zásahy a úpravy přízemních částí domů určují přílohy A2, A3. V příloze A2 jsou vyznačeny úseky průčelí jednotlivých domů, ve kterých je možno zřizovat další vstupy a vjezdy do domů v uličních frontách. V příloze A3 jsou uvedeny místně specifické podmínky pro jednotlivé domy, nelze-li docílit žádoucích výsledků jenom obecnými architektonickými regulativy.

 

IV.2.5a.           Výkladce

 

Domy kategorie Z1 musí zůstat zachovány a být obnovovány v dochovaném stavu. Bude-li u těchto domů komerčně a obchodně využíváno přízemí nebo suterén spojený s potřebou realizace výkladců, musí být zachovány všechny stávající okenní osy domů a šířky meziokenních pilířů stěn včetně všech tektonických a dekorativních prvků (sloupy, pilastry, rámování otvorů, šambrány, rustika, bosáž apod.). Musí být zachována i hloubka ostění otvorů. Výšku výkladců lze zvětšit o výšku parapetu, není-li určeno v příloze A3 jinak, např. z důvodu zachování poprsní, parapetní nebo průběžné podokenní římsy. Nadokenní římsy nebo jinak tektonicky pojaté prvky nad okenními otvory (např. klenutí, kladí, vlys apod.) musí zůstat zachovány.

 

IV.2.5b.           Vstupy do provozoven obchodů a služeb.

 

Příloha A2 vymezuje úseky uličních prostorů, ve kterých je přípustné zřídit další vstupy do domů. Překonání výškového rozdílu mezi chodníkem a úrovní přízemí nebo suterénu musí být vždy vyřešené uvnitř domu, nikoliv na veřejném prostranství. U domu kategorie Z1 smí být nové vstupy umístěny pouze v místech stávajících okenních os a musí být dodrženy všechny podmínky, které platí pro zřizování výkladů v těchto typech domů. Podmínky pro zřizování dalších vstupů do objektů kategorie Z2 – Z4 jsou určeny v příloze A3 individuálně pro jednotlivé domy.

 

 

IV.2.6.  materiály a BAREVNOST PRŮČELÍ

 

Domy kategorie Z1 až Z3 jsou vesměs domy postavené na přelomu 19. a 20. století v relativně velmi krátkém období, ve kterém téměř veškerá výstavba nového typu činžovních domů byla realizována ve stylu historizujících architektonických slohů. Jedním z významných atributů tehdejších nových staveb, zvláště v českém (pražském) prostředí byla výrazná barevnost štukových fasád těchto domů. Na fasádách byly barevně odlišeny stěny od tektonických článků a štukatérských dekorativních prvků. Někdy bylo pro toto rozlišení použito různých odstínů nebo sytosti téže barvy, zpravidla však různých barev. Svislé i vodorovné tektonické prvky, římsy, sokly a rámování otvorů byly zpravidla (ne vždy) pojednány v tmavších odstínech nebo v sytějších barvách než plochy stěn. Vhodné je použít obrácené barevné řešení (sytější stěny, světlejší článkování) u těch domů s velmi plastickým dekorem (pseudobarokní fasády, sloupy, polosloupy), které jsou situovány v úzkých ulicích a všude tam, kde vnímáme průčelí domu většinou ze šikmých pohledů. Čistě bílé nebo jednobarevné uliční fasády byly ojedinělé. Rámy oken, okenní sloupky a paždíky, zárubně a dveřní křídla byly opatřeny téměř vždy tmavší barvou než byla barva okolních stavebních prvků.

 

Pro domy kategorie Z1-3 vyplývající z výše uvedené rozvahy následující regulativy:

 

IV.2.6a.           Fasády domů budou obnovovány pouze štukatérským způsobem nebo tento způsob imitujícími soudobými postupy. Vyloučeny jsou jakékoliv folie a plošné nebo prostorové barevné fasádní prvky s lesklým, reflexním nebo hladkým povrchem, který není podobný struktuře omítaných stěn a štukatérských prvků.

 

IV.2.6b.           Vyloučeny jsou černé fasády a barevné pojednání průčelí (stěn) ve velmi tmavých barvách.

 

IV.2.6c.           Na obklady soklů nesmí být používány lesklé obklady nebo skleněné, kovové a plastové prvky s velmi hladkým povrchem. Barva soklů může být stejná nebo o odstín sytější (tmavší) než barvy fasád a tektonických prvků. Sokl by neměl být světlejší než fasáda.

 

IV.2.6d.           Není přípustné (u domů Z1 a Z2) upravovat přízemní část samostatně v jiných materiálech a v jiné barevnosti než fasády a architektonické a dekorační prvky ve vyšších podlažích.

 

IV.2.6e.           Rámy oken, okenní sloupky a paždíky, zárubně a dveřní křídla nesmí být z venkovní strany v bílém provedení, nebo ve (výrazně) světlejší barvě než okolní stavební prvky a stěny.

 

 

IV.2.7.  reklamy, firemní značení, nápisy a informační prvky na objektech.

 

IV.2.7a.           Realizace jakýchkoliv reklam, firemních značení, nápisů a informačních prvků umisťovaných na objektech (domech) je podmíněna rozhodnutím správního řízení (stavební povolení, ohlášení stavby).

 

IV.2.7b.           Nepřípustné je umisťování jakýchkoliv reklam a informačních prvků na střechy domů, atiky a do prostoru nad hlavní (korunní, okapní) římsou domů.

 

IV.2.7c.           Na štítech domů smějí být umístěny pouze informace v provedení malbou do omítky. Štíty s nápisy nesmí být v noci nasvíceny. Nepřípustné jsou jakékoliv prostorové nebo plošné reklamní prvky montované na štíty nebo umisťované před štíty domů.

 

IV.2.7d.           Umístění reklam, firemních označení, nápisů je přípustné pouze na těch domech, ve kterých se konají činnosti, na které upozorňují tyto informační prvky.

 

IV.2.7e.           Jakékoliv informační prvky na domech kategorie Z1 -Z4 smí být umístěny v přízemních částech domu, do výšky max. první patrové (pásové, kordónové) římsy, vlysu, kladí nebo jiných tektonických prvků pod parapetním zdivem druhého nadzemního podlaží. Ve vyšších podlažích je přípustné firemní označení pouze u monofunkčních nebytových domů nebo u domů, ve kterých je obytné využití zanedbatelné - na méně než 20% podlažní plochy domu. V těchto případech je přípustné pro informaci využít na průčelí pouze jednu souvislou plochu o velikosti rovnající se maximálně ploše dvou okenních otvorů v příslušném podlaží.

 

IV.2.7f. Světelné nebo nasvícené firemní označení je přípustné pouze na domech v ulicích širších než 20,0m, městských obchodních třídách a na domech, které ukončují uliční průhledy.

 

IV.2.7g.           Reklamní výstrče a vývěsní štíty smí být odsazeny od průčelí domů o max. 0,8m a nesmí mít plochu větší než 0,7m2.

 

IV.2.7h.           Žádná reklama a informační zařízení nesmí zakrývat dekor na průčelí a tektonické prvky (pilíře, pilastry, šambrány, liseny, lisenové rámce, bosáž, kvádrování, pásovou rustiku, kladí, architrávy, kordónové, patrové, parapetní a průběžné podokenní římsy, nadokenní a nadpražní římsy, vlysy, parapetní výplně, obchodní portály, ostění, klenáky apod.).

 

IV.2.7i. Není přípustné využívat průčelí domů ani štíty domů jakýmkoliv způsobem pro světelné zobrazování a sdělování informací.

 

IV.2.7.j.           U nárožních domů nesmí být od 2. nadzemního podlaží výše umisťovány žádné reklamy, nápisy a informační prvky na jakékoliv ploše průčelí do vzdálenosti nejméně třetí okenní osy od nároží.

 

IV.2.8.  technická zařízení

 

IV.2.8a.           Akustická ochrana budov zasažených nadměrným hlukem z dopravy nesmí u domů určených k zachování (viz příloha č. A1) změnit stávající vzhled budov.

 

IV.2.8b.           Na uličních průčelích nesmí být osazovány anténní systémy ani jednotlivé anténní prvky o ploše větší než 0,05m2 (například parabolické antény o průměru větším než 0,25m). Tyto prvky nesmí být předsazeny před líc fasády o více než 0,2m.

 

IV.2.8c.           Vzduchotechnická zařízení nad úrovní střešních rovin v uličních frontách smí být provedeny pouze v podobě a v rozměrech historických komínů a smí být osazeny pouze v horní čtvrtině střechy.

 

IV.2.8d.           Anténní systémy ani jednotlivé anténní prvky na střechách v uličních frontách nesmí mít plochu větší než 0,2m2 (například parabolické antény o průměru větším než 0,50m). Plošná a prostorová konstrukce antén na střeše jednoho domu nesmí mít mezi sebou vzdálenost menší než 10,0m, musí být vždy osazovány v horní čtvrtině střechy a nesmí převýšit hřeben střechy o více než 1,0m.

 

IV.2.8e.           Stávající technická zařízení v přízemí domů v místnostech přístupných z ulice (většinou trafostanice) musí být při budoucí rekonstrukci těchto zařízení upravena ve smyslu regulativu č. IV.2.5.a stejně jako výkladce a vstupy do provozoven obchodů a služeb. Ustanovení tohoto regulativu jsou závazná i pro eventuelní novou výstavbu těchto zařízení.

 

IV.2.8f. Pro situování nových a při rekonstrukci stávajících technických zařízení umisťovaných v nikách (ve skříních) do stěn domů musí být vždy prověřena možnost situování těchto zařízení pod terénem nebo do dvorů, průjezdů, průchodů a vstupních prostorů domů. Pouze v případě, že budou všechny tyto možnosti vyloučeny, a to i za použití možných výjimek z platných oborových předpisů a normativů, lze připustit umístění těchto zařízení v uličních průčelích. Při osazování technických zařízení je nutno respektovat a zachovat architektonické prvky a dekor na průčelí domu. Zásadně je nepřípustné jakýmkoliv způsobem narušit portály, pilíře, sloupy, pilastry, římsy, trnože (hlavice soklu), poprsní (parapetní) římsu,bosáž, rustiku (kvádrování), ostění otvorů apod. Při umisťování těchto zařízení musí být respektovány okenní osy a velikosti otvorů ve fasádě. Rozměry instalačních nik a skříní se musí přizpůsobit architektuře domu, nikoliv rozměrům typových a na trhu momentálně dostupných prvků pro osazení technických zařízení.

 

IV.2.8g.           Při náhradě stávajících plynových tepelných zdrojů odvětrávaných do průčelí domů jiným způsobem vytápění musí vždy odstraněny výdechy ve fasádě a průčelí musí být uvedeno do původního stavu.

 

 

 

ODDÍL V

 

veřejné prostory

 

     Oddíl V. obsahuje soubor závazných regulativů pro aktivity směřující ke stavebním činnostem na veřejných prostranstvích a soubor směrných regulativů, doporučení a zásad pro činnosti obce, obecního zastupitelstva a stavebního úřadu souvisící se správním (územním a stavebním) řízením a s hospodářsko politickou správou území.

 

V.1.     architektonicko stavební regulace veřejných prostorů

 

V.1.1   V ulicích zůstane zachován stávající profil v členění na vozovku s chodníky a obrubníky po obou stranách vozovky.

 

V.1.2   Podmínkou pro povolení jakékoliv investiční a stavební činnosti na komunikacích a chodnících bude vždy požadována povinnost obnovit původní dlažbu vozovek a chodníků a to i v místech, ve kterých je v současné době dlažba devastována.

 

V.1.3   Parkování v ulicích je přípustné pouze po stranách vozovky. Parkovací stání zcela nebo zčásti na chodnících jsou vyloučena.

 

V.1.4   V ulicích budou vysázena a obnovována stromořadí v trasách, které vymezuje příloha č. A2. Stromořadí nesmí být ohrožena žádnými podzemními liniovými stavbami.

 

V.1.5   Ve stávajících předzahrádkách mezi chodníky a domy musí být zachován rostlý terén a obnovována zeleň. Stávající stromy musí být zachovány.

 

V.1.6   Na chodnících, komunikacích a v předzahrádkách je nepřípustné umisťovat reklamy včetně využívání těchto ploch pro jakýkoliv způsob světelného zobrazování informací. Přípustné způsoby sdělení informací o činnostech v jednotlivých domech jsou vymezeny regulativem IV.2.7.

 

V.1.7   Na chodnících před domy, ve kterých je přípustné využít jejich přízemí pro komerční pasantní provozovny (viz příloha č. A2) po dobu přístupu veřejnosti do těchto provozoven (obchody, služby, restaurace) je možné rozšířit komerční činnost těchto provozoven na chodník. Vybavení těchto ploch na chodnících mohou tvořit pouze mobilní předměty – prodejní pulty, kavárenské stolky, slunečníky, paravány, květníky, ohrádky s pódiem apod. Vyloučeny jsou jakékoliv předměty trvale spojené se zemí nebo s objekty či předměty napojené na veřejné inženýrské sítě. Činnost na těchto plochách nesmí svými účinky negativně ovlivňovat okolní stavby (domy) nad limity (např. hluk) přípustné pro příslušné kategorie sousedních domů. Vždy musí být zachovány minimální (normové) šíře (průchodnost) chodníků, která nesmí být zúžena sloupy veřejného osvětlení, vegetačním prostorem kolem stromů, dopravním značením, zábradlím, manipulační plochou apod.

           

V.1.8   Řešené území je v prostorové struktuře Vinohrad svébytný celek. Bezprostředně po schválení regulačního plánu musí být na tuto charakteristickou územní část Vinohrad zpracován výtvarný návrh veřejných prostorů. Výtvarný návrh bude obsahovat ve vazbě na hierarchii jednotlivých prostorů návrh zásad pro výběr materiálů povrchových úprav, barevnost, výběr dřevin pro sadové úpravy veřejných prostorů a stromořadí a ideové návrhy prvků drobné architektury, veřejného osvětlení, terénních úprav, orientačního a informačního značení, sběru odpadu, městského mobiliáře apod. Projektová dokumentace výtvarného řešení bude pořízena v souladu s regulativem IV.1.6.

 

            V.1.9   Na plochách vymezených pro veřejně prospěšné stavby musí být jakékoliv záměry a stavební činnosti posouzeny ve fázi projektu se zřetelem na to, aby se neznemožnila nebo podstatně neomezila možnost následné realizace stavby ve veřejném zájmu. Na projektovou přípravu těchto ploch se vztahují ustanovení regulativu IV.1.6.

 

            V.1.10 Postup realizace rekonstrukcí, obnovy a ukládání nových podzemních inženýrských sítí musí být koordinován s postupem prací na rekonstrukcích komunikací a veřejných prostranstvích. V ulicích, ve kterých bude nutno rekonstruovat páteřní trasy inženýrských sítí nadmístního významu a v plochách vymezených pro veřejně prospěšné stavby budou inženýrské sítě vždy ukládány do sdružených tras, multikanálů, kolektorů nebo jiným způsobem tak, aby se v budoucnosti omezily na minimum výkopové práce a stavební činnosti na veřejných prostranstvích. Nové a rekonstruované trasy inženýrských sítí nesmí ohrozit stávající stromořadí v ulicích a nesmí být překážkou výsadby stromořadí v prostorech vymezených v příloze A2.

 

V.2.     směrná část - doporučení

 

     Plánovité založení Vinohrad vytvořilo v řešeném území soustavu veřejných prostorů náměstí, městských tříd a ulic. Výstavba Nuselského mostu pak ulicím Sokolské a Legerova dala charakter dopravního bulváru.

     Z hlediska významu a postavení ve městě můžeme veřejné prostory zařadit do několika skupin. V jejich zařazení sehrávají důležitou roli tyto faktory. Rozměry (profil) prostorů, kde šíře někdy přesahuje 20m, jinde je v rozmezí 16 – 20m a některé ulice jsou široké méně než 16m. Dalším faktorem je v řešeném území přímá obsluha MHD (metro, tram, bus) zpravidla spojena se sítí obchodů a služeb. Neméně důležité je i to, že městský prostor je součástí celoměstského skeletu, který navzájem spojuje sousední části města.

     Rozdělení prostorů je provedeno do základních skupin s vědomím, že ve skupině každý jednotlivý prostor se zpravidla odlišuje od druhých. Někdy rovněž jeden prostor (např.obchodní ulice v průběhu své délky mění svůj charakter. Pro účely RPn základní dělení je postačující, případně je doplněno poznámkou.

 

V.2.1.             Náměstí

     Náměstí I.P.Pavlova se v současné době vyznačuje silnou průjezdnou dopravou, menším podílem zeleně a je obestavěno budovami využívanými pro kanceláře.

     Tylovo náměstí má obchodní charakter a je v podstatě rozšířenou částí Bělehradské obchodní ulice, kterou projíždí tramvaje. Na části náměstí je parková úprava podél východní strany je obslužná ulice s podélným parkováním.

     Fűgnerovo náměstí je parkově upraveno a vychází z něho podchod pod Legerovou a Sokolskou ulicí. Obestavěno je převážně nebytově využívanými budovami. Na ulicích podél domů jsou podélná stání.

     Všechny tři náměstí jsou obestavěny budovami, které se plně uplatňují ve velkém odstupu v celé své hmotě včetně střešní úrovně. Rovněž tak se uplatňují plochy pěších tras (dlažby apod.) travnaté plochy, keře a stromy (parkové úpravy), případně uliční mobiliář. Z uvedeného vyplývá, že prostory náměstí mají v hierarchii veřejných prostorů jedno z nejdůležitějších míst, protože svým celkovým uspořádáním (prostorovým, obestavěním zpravidla výraznými budovami, využitím domů i úpravou povrchů) ve městě vytváří jedinečná orientační místa se specifickou, neopakovatelnou identitou.

Pro náměstí jsou vzhledem k jejich významu stanoveny následující směrné regulativy :

V.2.1.1     Zachovat důsledně regulačním plánem (příloha A1) požadovaný poměr bytových a nebytových ploch.

V.2.1.2     Dodržet vyšší standard architektonických úprav budov.

V.2.1.3     Přízemí domů kde jsou obchody a služby upravit v souladu s tektonikou budovy a podle regulačního plánu (příloha A3).

V.2.1.4     Reklamy, markýzy, firemní označení umisťovat v souladu s tektonikou budovy. Jejich umisťování smí jít maximálně do výše okenního nebo dveřního nadpraží nad přízemím domů. Reklamy smí tvořit souvislý pás pouze maximálně nad dveřními otvory. Od 2. nadzemního podlaží výše jsou vyloučeny neonové nebo světelné reklamy jak na fasádě tak za okny.

V.2.1.5     Povrchy pro chodce (chodníky, případné parkové cesty) vydláždit tzv. pražskou mozaikovou dlažbou.

V.2.1.6     Travnaté plochy, keře a stromy upravit a udržovat podle kvalifikovaného zahradnického plánu.

V.2.1.7     Prostory vybavit  uličním mobiliářem (litinové kandelábry osvětlení, lavičky apod.)

 

V.2.2   Obchodní ulice

     Jedná se o ulice Žitná, Anglická, Jugoslávská a Bělehradská,a do jisté míry i ulici Rumunskou. Nejvýraznějšími obchodními ulicemi, které prochází řešeným územím jsou ulice Jugoslávská a Bělehradská, ve kterých jsou trasy tramvají a stanice MHD. Obě ulice mají dostatečně dimenzovány šíře chodníků, vozovky však neumožňují parkování aut. Šířka těchto ulic je větší (min.20 m) což umožňuje uplatnění všech budov a zvláště pak úrovně přízemí, kde je souvislá řada obchodů s výkladci a reklamami. Ulice Jugoslávská a Bělehradská patří k základnímu skeletu městských tříd, které prochází městem. Tuto roli mají na sebe navazující ulice Žitná a Anglická, které leží na samém okraji řešeného území.

     Pro organizaci života této části města mají nejdůležitější význam ulice Jugoslávská a Bělehradská.

Pro obchodní ulice jsou stanoveny následující směrné regulativy:

V.2.2.1     Zachovat regulačním plánem požadovaný poměr bytových a nebytových ploch.

V.2.2.2     Architektonický standard úprav budov udržet v úrovni odpovídající předepsaným regulativům.

V.2.2.3     Přízemí domů kde jsou obchody a služby upravit v souladu s tektonikou budovy a podle regulačního plánu (část A1).

V.2.2.4     Reklamy, markýzy, firemní označení umisťovat v souladu s tektonikou budovy. Jejich umisťování smí jít maximálně do výše okenního nebo dveřního nadpraží nad přízemím domů. Reklamy smí tvořit souvislý pás pouze maximálně nad dveřními otvory. Vyloučeny jsou neonové nebo světelné reklamy jak na fasádě tak za okny nebo výkladci.

V.2.2.5     Povrchy chodníků vydláždit tzv. pražskou mozaikovou dlažbou.

V.2.2.6    Stromořadí doplnit nebo vysadit dle regulačního plánu.

V.2.3.  Pasáže

     Na obchodní ulici Bělehradskou navazuje obchodní pasáž procházející napříč blokem do ulice Lublaňské. Protože pasáže obohacují městské prostory v návrhu RPn doporučujeme jejich zřízení podle následujících regulačních zásad :

V.2.3.1     Podporovat realizaci pasáží zejména v blocích, které přiléhají k obchodním ulicím a náměstím.

V.2.3.2     Pasáže lze zřídit pouze na parcelách, kde nedojde k záboru stávající zeleně na rostlém terénu.

V.2.3.3     Vždy musí být dodrženy závazné koeficienty zastavěné plochy a zeleně(KZP,KZ).

V.2.3.4     Výška nových objektů ve vnitroblocích a jejich stavební řešení musí být v souladu s regulativy.

 

V.2.4.  SJM  ( Severojižní magistrála )

Ulicí Sokolskou a Legerovou je vedena Severojižní magistrála, která z těchto dvou ulic tvoří komunikační bulvár. Vliv intenzity dopravy působí negativně na využití budov, protože výrazně zhoršuje kvalitu životního prostředí jak pro bydlení tak pro nebytové využití. Nepomáhá ani větší šířka ulic (více jak 20m) téměř v celém průběhu řešeným územím. Vzhledem k šířce ulic je uplatnění domů velice dobré z hlediska chodců, z hlediska řidičů není příliš důležité. V domech podél ulic je zastoupeno ve větší míře nebytové využití. Pruhy trávníků v Legerově ulici nejsou dobře udržovány a rovněž povrchy chodníků nejsou jednotné a kvalitní.

     Návrh regulačního plánu chce i za současně nepříznivé dopravní situace zlepšit prostředí prostorů obou ulic prostředky, které jsou k dispozici doporučujeme proto pečlivě sledovat následující zásady:

V.2.4.1     Udržet nezbytný poměr bytových ploch podle konceptu regulačního plánu (příloha A1).

V.2.4.2     Důsledně povolovat jakékoliv úpravy domů pouze podle závazných regulativů.

V.2.4.3     Přízemí (1.NP) a minimálně 1.patro (2.NP) vyhradit pro nebytové využití. Vždy však platí regulativy dle přílohy A1.

V.2.4.4     Chodníky vydláždit tzv. pražskou mozaikovou dlažbou.

V.2.4.4     V obou ulicích vysadit stromořadí podle konceptu regulačního plánu.

 

V.2.5.  Ulice

Ulice Mikovcova, Vocelova, Tyršova, Koubkova, Wenzigova (ve směru východ západ) a ulice Lublaňská (sever – jih) jsou ulice o různé šířce a různého významu vzhledem ke své poloze v  řešeném území. Jsou to však ulice, které v hierarchii veřejných prostorů nemají významnou roli. Menší odstupy (vyjma domů na nárožích) nebo kde je jednostranné zastavění ulice dává prostorům klidovější charakter.

Pro tyto ulice doporučujeme sledovat zvláště tyto zásady:

V.2.5.1     Udržet nezbytný poměr bytových ploch podle konceptu regulačního plánu (příloha A1).

V.2.5.2     Úpravy domů povolovat pouze podle závazných regulativů.

V.2.5.3     Chodníky vydláždit tzv. pražskou mozaikovou dlažbou.

V.2.5.4      V ulicích vysadit stromořadí podle konceptu regulačního plánu.

 

ODDÍL VI

 

veřejně prospěšné stavby

 

 

     Oddíl IV obsahuje návrh seznamu ploch vymezených pro uskutečnění staveb a opatření ve veřejném zájmu a návrh regulativů vztažených k těmto plochám. Bude-li vymezení těchto ploch projednáno a schváleno obecní vyhláškou o závazných částech regulačního plánu mohou být tyto pozemky a stavby v krajním případě až vyvlastněny za náhradu, nebude.li možno cíle vyvlastnění dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.

 

VI.1.    TYLOVO NÁMĚSTÍ

VI.1.1       Předmět veřejného zájmu

       Realizace podzemních garáží.

 

VI.1.2       Závazné regulativy

Ve vymezeném prostoru není přípustné realizovat do doby vypracování a projednání projektové dokumentace podzemních garáží žádné nadzemní a podzemní stavby s výjimkou údržby stávajících podzemních, liniových a dopravních staveb.

 

       Zdůvodnění:

Prostor pod Tylovým náměstím je zahrnut do generelu staveb kapacitních podzemních garáží v centrální části města a je pro tento účel vyčleněn i v ÚP hl.m. Prahy.

 

 

VI.2.    NÁMĚSTÍ I.P. PAVLOVA

VI.2.1       Předmět veřejného zájmu

Využití prostoru pod náměstím I.P.Pavlova pro podzemní dopravní stavby, rozšíření vestibulu stanice metra a dopravní opatření spojená s úpravou dopravního režimu na SJM.

 

VI.2.2       Závazné regulativy

Ve vymezeném prostoru jsou nepřípustné jakékoliv činnosti, které by v budoucnosti znemožnily nebo podstatně znesnadnily realizaci podzemních dopravních staveb.

 

       Zdůvodnění:

K návrhu definitivního, organizačně dopravního uspořádání náměstí I.P.Pavlova lze přistoupit až po konečném rozhodnutí o úpravách průběhu SJM a návazné automobilové a veřejné hromadné dopravy v přilehlém území. Mezi nejfrekventovanější studijní náměty a podmínky v zadání pro řešení tohoto území zejména patří:

          - Obnovení automobilového provozu Jugoslávské ulici.

                                  - Obnovení tramvajové zastávky na náměstí I.P.Pavlova

          - Zrušení výstupu z metra uprostřed Jugoslávské ulice

- Prověření možností výstavby podzemního parkoviště pod částí náměstí I.P.            Pavlova a Jugoslávskou ulicí.

- Prověření možností výstavby výstupů ze zvětšeného vestibulu stanice metra při zaústění Ječné ulice do náměstí I.P.Pavlova s eventuelní vazbou na podzemní parkoviště.

 

 

VI.3.    KŘIŽOVATKA LEGEROVA – RUMUNSKÁ

VI.3.1       Předmět veřejného zájmu

Využití vymezené plochy pro druhý vestibul a výstupy ze stanice metra I.P. Pavlova.

 

       VI.3.2       Závazné regulativy

Ve vymezeném prostoru jsou nepřípustné jakékoliv činnosti, které by znemožnily nebo podstatným způsobem negativně technicky a nákladově ovlivnily realizaci druhého vestibulu a výstupů ze stanicemetra I.P.Pavlova.

                       

                       Zdůvodnění:

Druhý výstup z metra je ve stanici I.P. Pavlova technicky a stavebně připraven v souladu s projektem trasy C a v souladu s ÚP hl. m. Prahy.

 

 

VI.4.    FŰGNEROVO NÁMĚSTÍ

VI.4.1       Předmět veřejného zájmu

Využití prostoru pod Fűgnerovým náměstím pro hromadné garáže a dopravně technické stavby.

 

VI.4.2       Závazné regulativy

Ve vymezeném prostoru není přípustné realizovat do doby vypracování a projednání projektové dokumentace podzemních garáží, žádné nadzemní a podzemní stavby s výjimkou údržby stávajících podzemních, liniových a dopravních staveb. Tento regulativ pozbývá platnosti v okamžiku, ve kterém se závazně rozhodne o případném upuštění od záměru stavět pod Fűgnerovým náměstím hromadné garáže. a dopravně technické stavby.

 

 

VI.5.    LEGEROVA ULICE

VI.5.1       Předmět veřejného zájmu

       Využití prostoru pod ulicemi pro dopravní stavby.

 

VI.5.2       Závazné regulativy

Ve vymezeném prostoru jsou nepřípustné jakékoliv činnosti, které by v budoucnosti znemožnily realizaci podzemních dopravních staveb v šířce minimálně 18,0m (9,0m na každou stranu od osy uličního prostoru).

 

 

VI.6.    SOKOLSKÁ ULICE

VI.6.1       Předmět veřejného zájmu

Využití prostoru pod ulicemi pro dopravní stavby.

 

VI.6.2       Závazné regulativy

Ve vymezeném prostoru jsou nepřípustné jakékoliv činnosti, které by v budoucnosti znemožnily realizaci podzemních dopravních staveb v šířce minimálně 18,0m (9,0m na každou stranu od osy uličního prostoru).

 

 

       Zdůvodnění:

Prostor pod Legerovou a Sokolskou ulicí je prostorem, jehož využití umožní odstranit ve vymezeném území deficit odstavných a parkovacích stání pro osobní automobily. Plocha pro VPS je v konceptu regulačního plánu vymezena s šířkovou rezervou, protože na předmětný záměr byly do současné doby zpracovány pouze ideové studie a náměty bez komplexního vyhodnocení. Doposud nejsou vyhodnoceny ani varianty nového vedení SJM severně od Rumunské ulice a návazné trasy automobilové a hromadné dopravy. Dořešení těchto širších vztahů je základní vstupní podmínkou pro jakýkoliv návrh dopravního řešení v dotčeném území. Rovněž proto jsou plochy pro VPS 1 – 6 vymezeny pouze jako plochy (s určitou plošnou rezervou) a ne jako konkrétní stavby se závazně stanovenými regulativy.

 

 

VI.7.    PĚŠÍ LÁVKA WENZIGOVA – U ZVONAŘKY

VI.7.1       Předmět veřejného zájmu

Bezkolizní pěší propojení územních částí Vinohrady I a II spojené s realizací úprav Bělehradské ulice pro novou tramvajovou zastávku.

 

VI.7.2       Závazné regulativy

Ve vymezeném prostoru není přípustné realizovat do doby vypracování a projednání projektové dokumentace pěší lávky žádné nadzemní a podzemní stavby s výjimkou údržby stávajících podzemních, liniových a dopravních staveb.

 

       Zdůvodnění:

Námět na přemostění (někdy i automobilové) Bělehradské ulice se opakovaně objevuje od 70.let, zejména ve vztahu k tehdejším záměrům s areálem Zvonařka. Přímé propojení ulic Wenzigova a U Zvonařky podstatně zkvalitní urbanistické vazby jak řešeného území, tak vazby horního Nového města na území Vinohrad východně od Bělehradské ulice.

V souvislosti s přemostěním Bělehradské ulice v trase Wenzigova – U Zvonařky byly v minulosti prověřeny možnosti vazby této pěší lávky na novou stanici tramvaje v Bělehradské ulici. Nová stanice by svoji pěší izochronou pokryla značnou část dnes ze stanic MHD obtížně dostupného území (bloky 14, 15, 18, 19 a zástavbu podél ulic Jana Masaryka, Záhřebská a areálu Zvonařka). S návrhem nové stanice tramvaje je doporučeno posunutí stávající stanice v Bělehradské ulici co nejblíže ke křižovatce s Rumunskou.

 

 

VI.8.    Cyklistická trasa

 

VI.8.1       Předmět veřejného zájmu

       Vybudování cyklistické trasy ve směru Karlov – Riegrovy sady.

 

 

VI.8.2       Závazné regulativy

Ve vymezeném prostoru není přípustné dělat takové úpravy v profilu ulice, které by znemožnily zřízení cyklistické trasy.

 

       Zdůvodnění:

Cyklistická trasa je součástí plánovaného a postupně budovaného systému tras cyklistických ve městě.